Írán nechce konflikt eskalovat. K upevnění postavení by potřeboval jaderné zbraně, říká politolog Čejka

Agentura Reuters dokonce píše o tom, že drony pravděpodobně vzlétly z území Íránu. „Izraelci mají své špiony a další osoby v Íránu, takže i to mohlo souviset s případnou izraelskou odvetou,“ předpokládá Čejka s tím, že vývoj situace bude nyní obtížně předvídatelný.

Čtěte také

iROZHLAS

Izrael podle médií zaútočil na Írán malými drony. Zasáhl leteckou základnu u města Isfahán

„Možná už to bylo všechno, ale možná to byla jenom součást, anebo je to ještě nějaká jiná hra,“ spekuluje. „Je to ještě dost zahaleno za závojem nejistoty.“

Pokud by se skutečně jednalo o izraelskou akci, její význam by byl převážně symbolický – odpovědět na předešlý dronový útok, ale nevyvolat škody natolik významné, aby hrozila další odveta Íránu a eskalace konfliktu. Další možností byla demonstrace síly a schopností, jež by odradila sousední zemi od dalších vojenských akcí.

„Může to být zpráva Izraele: Podívejte se, jsme schopni doletět s malým počtem dronů doprostřed Íránu k vaší vojenské základně. Ale samozřejmě to může mít i jiný význam,“ vysvětluje Čejka.

Čtěte také

Izraelská vojenská odpověď přijde. Snad bude nakalibrovaná tak, aby to Írán nenutilo k další odvetě, přeje si analytička Kalhousová

Pokud by se jednalo o drony někoho třetího, dá se předpokládat, že by měl proizraelské či proamerické zájmy. Nedá se ovšem předpokládat, že by útočili Američané. „Američani dali jednoznačně najevo, že velmi intenzivně podpoří Izrael defenzivně, ale nechtějí jít do ofenzivní akce,“ připomíná.

Nepravděpodobný je i útok íránských opozičních jednotek. „V Íránu jsou určité opoziční skupiny teroristického typu, třeba lokální buňky Islámského státu, ale nejsem si jistý, že by se chtěly propojovat s izraelskými zájmy,“ uvažuje Čejka. „Spíš je pravděpodobné, že tam bude nějaká návaznost na Izrael, ale nevíme teď jasně jaká.“

Rozdělená veřejnost

O eskalaci konfliktu se nepokouší ani Írán. Jeden z vysoce postavených představitelů íránských revolučních gard přesto ve čtvrtek prohlásil, že by Írán s ohledem na hrozby ze strany Izraele mohl přehodnotit cíle svého jaderného programu.

„V tomto napětí by íránskému režimu jaderná bomba zajistila úplně jinou geopolitickou pozici,“ naznačuje. „Když se podíváme na Severní Koreu, která má jadernou bombu, tak s ní okolní státy jednají úplně jiným způsobem.“

Čtěte také

iROZHLAS

Velitel revolučních gard: Írán by mohl kvůli Izraeli přehodnotit dohodu o neútočení jadernými zbraněmi

Írán je v oblasti považován za bezpečnostní riziko, nicméně jeho jaderný program je pod dohledem inspektorů z Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Proti vyhrocování situace je ale i většina obyvatel v zemi.

„Íránská veřejnost je velmi rozdělená v pohledu na režim a toto je dlouhodobý stav. Ve velkých městech je hodně lidí, kteří režim poměrně otevřeně kritizují. Na druhou stranu je i velká část íránského obyvatelstva, která ho stále autenticky podporuje,“ popisuje Čejka.

„Obě části vědí, že by nebylo dobré, kdyby byl Írán zatažený do nějakého velkého válečného dobrodružství, které by pro ně nemuselo dopadnout vůbec dobře. Ale na druhou stranu naprostá většina Íránců, včetně těch, kteří kritizují režim, nechce žádné vměšování,“ doplňuje.

Hrozba totálního konfliktu

Z toho důvodu nemají velký efekt ani západní sankce. „Spíš vedou k tomu, že se Írán stává více soběstačný,“ podotýká Čejka. „Je v komplikované ekonomické situaci, takže se nemůžeme divit, že navazuje nebo posiluje přátelství s takovými zeměmi, které jsou ohrožením zase pro Západ – to znamená Rusko nebo Čína.“

Současné rozložení sil a moci na Blízkém východě přitom vyplývá ze situace nastolené Arabským jarem. „Vytvořil se takový trojúhelník. Jeden vrchol je Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty, ke kterým má trochu blízko Izrael a Egypt. Druhý vrchol trojúhelníku je Írán a jeho spojenci. A třetí je Turecko a Katar,“ vyjmenovává Čejka.

Čtěte také

Jan Fingerland: Írán proti Izraeli, nejpodivnější ze všech nepřátelství

Jeho stabilitu narušují nejen ambice Íránu, ale také Izraelské operace v Gaze, které jsou v regionu vnímány mnohem silněji než u nás. Před přibývajícími podněty k vypuknutí násilí proto varuje i generální tajemník OSN António Guterres, podle nějž je Blízký východ na okraji propasti a hrozí, že jej zachvátí totální konflikt.

„Je to jeden ze scénářů, ale pevně doufám, že je zatím jeden z těch méně realistických a že u důležitých blízkovýchodních hráčů převáží racionalita a nebudou chtít jít do otevřeného konfliktu,“ uzavírá Matěj Čejka.

Více podrobností o dronovém útoku na Írán, reálných dopadech západních sankcí nebo aktuální situaci v Gaze si můžete poslechnout v záznamu celého rozhovoru. Moderuje Šárka Fenyková.