Aaron Goldberg - The Now

19. leden 2015

K blížícím se čtyřicetinám si americký klavírista Aaron Goldberg nadělil své páté triové album. Ve společnosti skvělých spoluhráčů, kteří spolu poprvé natáčeli již v roce 1999, přináší deset původních skladeb reprezentujících to opravdu nejsoučasnější z dnešní jazzové scény.

Kontrabasista Reuben Rogers i bubeník Eric Harland za ta léta už přesně vědí, co od nich Goldberg ve svých kompozicích očekává a nechávají ho triu dominovat a udávat jeho směřování. Může se zdát, že on si místy dělá co se mu zlíbí a že paradoxně vytváří snad i trochu staromódně znějící momenty či že je někdy stylově mimo kontext. Po chvíli ovšem pochopíme, že právě tato hravost tvoří jádro Goldbergova úspěchu a je jeho klíčem k udržení posluchačovy pozornosti.

Během jednoho sóla či dokonce pár vteřin tématu skladby je pianista schopen přejít od typického bluesového klišé přes bebopovou frázi až k téměř atonálnímu kontrapunktu. Činí tak výrazně, nicméně velmi vkusně, muzikálně a vše samozřejmě ještě obalí notnou dávkou vlastních nápadů. Kombinace různých elementů je pro něho velkou zábavou. Vypůjčuje si zajímavé prvky kde se mu zlíbí a spíše, než že by je doslova míchal v něco zcela nového, řadí je zajímavě a velmi citlivě za sebe. To zbytek kapely bedlivě sleduje a umí ho v tom ve správný moment podpořit.

 

Harmonie a melodie jednotlivých skladeb jsou často docela jemné a poklidně plynou, ovšem Rogersův a Harlandův podklad pod nimi stále neklidně tepe, pulzuje, žene hudbu kupředu a vytváří neobvyklý kontrast, který se stal tolik typickým pro řadu dnešních jazzových nahrávek.

Z alba vyčnívá několik výrazných tracků. Asi vůbec nejlepší je hned první Trocando Em Miudos, přesně odpovídající právě uvedenému popisu. Energická, a skoro by se dalo říci taneční, je hned následující Yoyo s prvky latin jazzu. Přibližně v půlce nahrávky pak pobaví kontrast mezi názvem a pojetím skladby Background Music, která je snad nejrychlejší a nejvíce vyhrocenou skladbou alba. Valčík Francisca zase nabízí zadumanou a tesknou náladu, ze které se místy jakoby vytrácí pulz a posléze se opět nenápadně objevuje. Tak jako v této skladbě by pravděpodobně zněl pianista Bill Evans v jednadvacátém století. Závěrečná kompozice tradičně nabízí něco extra. V tomto případě jde o dlouhé a sonicky zajímavé sólo v podání Goldbergova dlouholetého spolupracovníka Kurta Rosenwinkela.

02642336.jpeg

Na to, že The Now je prakticky pouze triová, tedy instrumentačně poněkud limitovaná nahrávka, nabízí opravdu pestré a značně odlišné skladby. Goldbergova eklektická hudební koláž, spíše než jednotný hudební jazyk, je to, co ho činí opravdu zajímavým a hodným pozornosti.

Aaron Goldberg - The Now Aaron Goldberg - klavírReuben Rogers - kontrabasEric Harland - bicíHost: Kurt Rosenwinkel Label: Sunnyside Records, 2014

www.aarongoldberg.com

autor: Jan Mazura