Rozhledna U Borovice v Roprachticích na Semilsku je splněným dětským snem

Jeho předkové po několik generací pracovali na polích a loukách nedaleko Vysokého nad Jizerou a pan František tam jako malý pomáhal dědečkovi sekat trávu. Už tehdy se mu v hlavě zrodila myšlenka, že rozhledna by se na tomhle místě hezky vyjímala.

Pozorovali tehdy západ slunce. „To byla nádhera. Sekali jsme tady tenkrát jetel s vojtěškou, až takhle si to pamatuju. A tak jsem řekl dědovi, dědo, tady bych si postavil rozhlednu. A on říká: to bych ti dal, to je jediný rovný místo, který máme. Postav si to někde dole,“ zavzpomínal František Hubař. Přibližně o padesát let později se jeho dětský sen stal skutečností. 17. listopadu 2009 se poprvé otevřely dveře jeho rozhledny všem turistům.

Rozhledna U Borovice v Roprachticích|foto: Tomáš Beneš

Postavit ale takovou novodobou kamennou rozhlednu, která má mít podle jeho stavitele i majitele výdrž alespoň 200 let, nebylo jen tak. Minulý režim moc nepřál ani novým rozhlednám, a tak se do její stavby pan František pustil až po revoluci.

Rozhledna U Borovice v Roprachticích|foto: Tomáš Beneš

Kámen na ni sháněl víc jak 15 let, každý rok dvě tři fůry. A kam že to kamení skládal? Ke svému domu. Více jak 4 000 kamenů, které pak bylo zapotřebí i opracovat, přičemž většinu z nich měl alespoň dvakrát v ruce. Velkou oporou během doby, kdy se rodila rozhledna U borovice, byla panu Hubařovi i jeho manželka.

Přibližně18 metrůvysoká rozhledna U borovice, která dostala své jméno podle nedaleko rostoucího prastarého stromu, je neobyčejná. Na dřevěném ochozu se můžete rozhlédnout do všech světových stran. Na Jizerské hory, Krkonoše, zkušený pozorovatel může dohlédnout i do Orlických hor nebo až k Havlíčkovu Brodu. A co určitě oceníte – žádné stromy, ani dráty vysokého napětí vám nebudou clonit ve výhledu.