Areálem bývalé kladenské Poldovky jezdí zážitkový vlak. Nastoupit můžete 2x ročně

Místa, která představují zašlou kladenskou slávu, jsou vyhledávaná dodnes. Město Kladno proto ve spolupráci se společností KDS dvakrát ročně vypravuje zážitkové vlaky nazvané „Po stopách industriálního Kladna“. Jedná se o jedinou akci tohoto druhu ve Středočeském kraji.

Vlak zájemce proveze po bývalých vlečkách Poldovky a průvodce zblízka představí místa, která nejsou běžně k vidění. Pokaždé je plno. Někteří lidé jsou zvědaví, jak dnes areál vypadá. Jiní chtějí možná zavzpomínat. Vždyť Poldovka ještě v roce 1989 zaměstnávala na 20 tisíc lidí.

Sláva Poldi Kladno

Historie kladenských železáren sahá až do roku 1854, kdy Vojtěch Lanna založil Vojtěšskou huť, později nazývanou Koněv. Nová historie se začala psát v roce 1889, kdy jeden z nejvýznamnějších průmyslníků své doby Karl Wittgenstein založil v těsné blízkosti Poldinu huť – na svou dobu velmi moderní a prestižní ocelárnu.

Kladenská huť Poldi bývala pýchou českého průmyslu a ocel s touto značkou se vyrábí dodnes. Kvalitu kladenské oceli zajišťovala tavba železné rudy ve vysokých pecích. Poldina huť získávala nejprestižnější zakázky a už roku 1897 měl podnik 20 zastoupení v Evropě a Rusku. Špičkové materiály se uplatňovaly zejména v leteckém a automobilovém průmyslu, v roce 1931 byl založen samostatný provoz Anticorro produkující chirurgické nástroje a kostní náhrady (kyčelní klouby).

Rozvoj železárenského i ocelárenského průmyslu mohl úspěšně pokračovat mimo jiné díky bohaté zásobě uhlí z kladenského černouhelného revíru. Uhlí se ze starého Kladna vyváželo po Buštěhradské dráze až do Kralup nad Vltavou a dále po Vltavě a Labi.

Po válce se Vojtěšská huť stala spolu s Poldinou hutí a dalšími závody součástí Spojených oceláren, národního podniku (SONP), a byla přejmenována na huť Koněv. V 70. letech začala komplexní rekonstrukce a modernizace hutí včetně výstavby nových provozů na Dříni. Zhoršující se ekonomická situace a probíhající privatizace vedla v únoru 1993 k zastavení výroby.

Některé budovy jsou z tak kvalitního betonu, že je lze obtížně demolovat|foto: Markéta Vejvodová

Co je vidět z vlaku?

Pokud se vydáte do industriální zóny zážitkovým vlakem, můžete se projet nejen areálem bývalé Poldovky, ale nově také Buštěhradskou dráhou, kudy z Kladna jezdily vagony s uhlím. Prohlédnete si mimo jiné Důl Libušín nebo Důl Schoeller.

Další trasa vede přímo do bývalé Poldovky. Dodnes je tam k vidění Buštěhradská halda, kablovka, vápenky, Koněv nebo šrotiště známé z filmu Skřivánci na niti. Areál na některých místech působí skutečně značně neutěšeně a mnoho bývalých provozoven prochází likvidací. V jiných částech je naopak optimistické prohlédnout si nové a fungují provozy firem, které na místě zašlé slávy kladenské Poldovky budují postupně novou industriální oblast.