Brněnskému pavilonu Anthropos vévodí mamut. Zavede vás do období pravěku

Pavilon Anthropos v Brně
Nejstarší dějiny lidstva lze poznat na jednom místě. V pavilonu Anthropos, který je součástí Moravského zemského muzea v Brně. Nachází se na pravém břehu řeky Svratky v brněnských Pisárkách. Jeho součástí je stálá expozice, průběžně doplňovaná krátkodobými výstavami. Příští rok bude pavilon slavit devadesátiny.
„Expozice vznikla v roce 1928 při příležitosti oslav desátého výročí Československa. Stejně starý je i mamut, nepřehlédnutelný exponát a zřejmě největší návštěvnický magnet muzea. Často slýcháme otázku, jestli je pravý. Samozřejmě není, jde o repliku v lehce nadživotní velikosti. A například srst je vyrobená z koudele,“ prozrazuje Petr Kostrhun, vedoucí Centra kulturní antropologie Moravského zemského muzea, pod které Anthropos spadá.
V muzejních prostorách je ale celá řada originálních archeologických nálezů. I třeba skutečný mamut, přesněji řečeno kostra mamuta nalezená v Předmostí u Přerova. Všechny přehledně představují nejstarší dějiny lidstva ve střední Evropě. „Na nálezy z nejstarší doby kamenné je naše území nesmírně bohaté a není proto náhoda, že toto muzeum stojí zrovna tady. Jsou tu i předměty starší více než 600 tisíc let, které dokumentují nejstarší osídlení Evropy vůbec,“ dodává Kostrhun.
Zřejmě vůbec nejvzácnější předmět ze sbírek Moravského zemského muzea ale v expozici nenajdete. Jde o sošku Věstonické Venuše, která je před zraky světa ukryta po většinu času v trezoru. „V tuto chvíli trvale vystavena není. Nicméně naším přáním je, abychom ji mohli co nejdříve návštěvníkům ukazovat permanentně,“ říká Petr Kostrhun. Je ale přesvědčený, že i bez slavné Venuše jsou výstavní prostory Anthroposu pro návštěvníky velmi atraktivní.
Anthropos je přístupný celoročně, zavřeno je vždy jen v pondělí. Stálou expozici navíc zpestřují příležitostné výstavy. V současné době jsou dvě: instalace věnovaná známému ilustrátorovi pravěkého světa Zdeňku Burianovi a výstava s příznačným názvem „Vítejte u neandrtálců“. Součástí té druhé je například i velmi atraktivní antropologická rekonstrukce neandrtálce tak, jak si ho představuje moderní věda.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Rod: Sázka na obranný průmysl může být naším pilířem na 20 let. Po válce bude třeba naplnit sklady
-
Rusko je připraveno na mír, ale musí se mu vyhovět, říká politolog Just
-
Sparta po devíti ligových výhrách v řadě prohrála, nestačila na Liberec. Jediný gól vstřelil Višinský
-
‚Parchant jeden.‘ Schillerová se opřela do premiéra Fialy kvůli schůzce o obraně. Podle něj ztrácí nervy