Archeopark v Chotěbuzi – Podoboře se po dvouleté pauze otevírá veřejnosti

Archeopark v Chotěbuzi – Podoboře se po dvouleté pauze otevírá veřejnosti
Podobora v Chotěbuzi na Těšínsku je významnou archeologickou lokalitou. A posledních několik let i oblíbeným turistickým cílem. K prvnímu osídlení zde došlo už v pravěku. Největšího rozkvětu se oblast dočkala v době Slovanské. Toto historické období představuje zdejší Archeopark, který tu otevřeli v roce 2005.
Uplynulé dva roky měli návštěvníci smůlu. Archeopark byl totiž kvůli probíhajícím výzkumům uzavřený. Stavěla se navíc nová vstupní budova. Nyní Muzeum Těšínska, které Archeopark spravuje, hlásí: máme hotovo. První zájemci mohou přijít v sobotu 30. dubna 2016.
Vrch nad řekou Olzou se zdál vhodný k usídlení už lidem v pravěku a ve starší době železné. Pravého rozkvětu se místo dočkalo až v době předslovanské, takzvané halštatské, v době slovanského osídlení a v časech Velkomoravské říše.
Chrt jako luxusní zboží
Archeologické průzkumy prokázaly existenci opevněného hradiska. A nikoli bezvýznamného. Zejména jeden z nejnovějších nálezů utvrdil archeology, že zde musel žít významný rod. Našla se totiž psí kost. Po podrobném průzkumu se zjistilo, že se jedná o kost chrta. V době slovanského osídlení býval chrt považován za luxusní zboží, které se dávalo darem zvláště důležitým osobám. Chrt se proto pro nově otevřený Archeopark představuje maskota.
Slované postupně lokalitu v průběhu 11. století opouštěli a usadili se na Zámeckém vrchu v dnešním Polském Těšíně, kde vybudovali hrad, který se stal od konce 13. století sídlem Těšínských knížat.
Návštěvníky Archeoparku v Chotěbuzi přivítá na úpatí akropole moderní vstupní budova s výstavními sály, keramickou dílnou a expozicí zvířat, které v dané lokalitě žijí. Vstup do areálu je přitom nově bezbariérový. V samotném palisádami opevněném hradisku přibyly nové dva domy, které přibližují, jak žili naši slovanští předkové.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Dobrovolníci přivezli na Ukrajinu ojetá auta. ‚S přáteli, jako jste vy, vyhrajeme,‘ říká ukrajinský voják
-
Sloučení s televizí by zničilo rozhlas jako takový. Ty úvahy považuji za mírně barbarské, říká Zavoral
-
Španělsko nebude zvyšovat výdaje nad dvě procenta HDP, řekl Sánchez. ‚Nenechám to tak,‘ odvětil Trump
-
SOCDEM vyzvalo ke spolupráci hnutí Stačilo! Levice se podle Maláčové musí spojit proti vládním záměrům