Balvan s pseudoškrapy. Chráněný Kynžvartský kámen se odlišuje zvláštními vrypy

22. listopad 2016
Česko – země neznámá

Největší audioportál na českém internetu

Kynžvartský kámen je od roku 1997 přírodní památkou | Foto: Pavel Halla

Balvan s pseudoškrapy. Chráněný Kynžvartský kámen se odlišuje neobyčejnými vrypy

Kynžvartský kámen na Chebsku v západních Čechách není jen tak obyčejný balvan v krajině. Nejen, že je krásný a opravdu mohutný, ale navíc je i chráněný kvůli jednomu velice zajímavému útvaru, který se na něm vytvořil už v době třetihor.

Balvan se nachází nedaleko Lázní Kynžvart na mírně vyvýšeném kopečku, ale nebýt kousek před ním umístěný informační panel, neviděli byste ho. Dnes ho totiž zakrývá les. V minulosti musel být ale dominantou kraje viditelnou ze širokého okolí.

Kámen je přibližně pět metrů vysoký a sedm metrů dlouhý. V okolí najdeme ještě další, ale jen ten Kynžvartský je přírodní památkou, protože se na něm vyskytují takzvané pseudoškrapy.

Škrapy je výraz pocházející od našich jižních sousedů. Konkrétně ze srbochorvatštiny. Na Balkáně se totiž v tamních krasových skalách erozí vytvářejí podobné svislé vrypy neboli škrapy. Ty na Kynžvartském kameni ale vznikly jinak. Jde totiž o úplně jinou horninu, a sice žulu. Proto se jim odborně říká pseudoškrapy.

Vytvořily se chemickou erozí hodně dávno. Už ve třetihorách. Samotný balvan je ještě mnohem staršího data. Je zde už od starohor nebo prvohor. A proč tu ční tak sám? Šlo o nejtvrdší jádro souvislých skal, které jediné odolalo milionům let zvětrávání a utváření krajiny.

Také cestou k balvanu je na co koukat

U kamene si proto uvědomíte, jak je lidský život vlastně krátký a jak je třeba užívat každého dne. Třeba na výletě v romantické krajině na Kynžvartsku. Zajímavou podívanou na ohromný balvan ještě umocňují mechové a lišejníkové řasy, které balvan zčásti pokrývají.

Ke Kynžvartskému kameni se nejlépe dostanete po žluté turistické trase od železniční stanice Lázně Kynžvart po polní cestě směrem na Město Kynžvart.

autor: Pavel Halla

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.