Barrandovské skály v Praze jsou nejstarším geologickým chráněným územím u nás

Málo se ví, že Barrande se stal celosvětové známým vědcem díky svému průzkumu geologických útvarů a zkamenělin především ve středních Čechách. „Jediné místo v Barrandovských skalách, kde se daly nalézt trilobiti, není Barrandova skála, ale lom pod terasami. Je to takový symbol, že? Barrandov – trilobit. A přitom Barrandov ve skutečnosti není žádným zvláště významným nalezištěm trilobitů,“ upřesňuje Radek Mikuláš z Geologického ústavu Akademie věd.

„Barrandova skála je zajímavá tím, že je detailně zvrásněná, jako by to byl zmačkaný papír nebo stlačený plát těsta. Odborníci se dodnes přou, proč to tak je. Jeden názor říká, že toto území, když se stalo souší, bylo při kolizi kontinentů vyvrásněno a vrstvy se takhle zprohýbaly. Konkurenční názor tvrdí, že vrstvy byly provrásněny daleko dříve. Při velkém podmořském sesuvu se možná utrhl obrovský kus a přitom se vrstvy takhle pomačkaly. I přesto, že skálu zná každý student geologie, odborníci se stále neshodli na tom, co se tam vlastně stalo,“ dodává Radek Mikuláš.

Barrandova skála - tence deskovité vápence se střídají s tmavošedými břidlicemi|foto: Jolana Nováková

Vy to zkoumat nemusíte, stačí se kochat geologickou historií starou stovky milionů let. Projít, projet na kole, bruslích nebo s kočárkem se můžete po naučné stezce pod Barrandovskými skalami. Začíná u tramvajové zastávky Hlubočepy, je dlouhá dva a půl kilometru a vede k zastávce autobusů Malá Chuchle. Má deset zastavení a provede vás pod Barrandovským mostem a pak pod skalami podél Vltavy. Na stezku navazuje další, nazvaná Chuchelský háj.

Geologové mají všechny vrstvy očíslované, usnadní to další zkoumání|foto: Jolana Nováková

Čtvrté zastavení stezky vás upozorní na kapličku Panny Marie Bolestné. Postavili ji v roce 1742 francouzští vojáci při obléhání Prahy jako prachárnu. Později sloužila jako skladiště materiálu pro dělníky v lomech. Na kapličku byla přestavěná až v roce 1847 po neštěstí v lomu.

Zastavení číslo pět vás vrátí do třicátých let minulého století. Prohlédnete si pozůstatky plaveckého bazénu Pod Barrandovem, který byl otevřen v roce 1930. Vlasta Burian tehdy vyzval Alfréda Nikodéma k závodu na100 metrů, čímž chtěl bazén zpropagovat.

Plavecký bazén pod Barrandovskými terasami byl uveden do provozu v roce 1930|foto: Jolana Nováková

Nahoře na skalách zahlédnete pak zbytky kdysi slavného a později vyhořelého Trilobit baru, kam chodívaly hvězdy stříbrného plátna. A vpravo pak vyhlášené Barrandovské terasy – dnes bohužel chátrající vyhlídkovou restauraci, kdysi obsypanou slunečníky a hosty.