Nejmenší a zároveň nejvýše položené jezero na Šumavě se jmenuje Laka
Na Šumavě je stále co objevovat. K oblíbeným turistickým cílům patří šumavská jezera. Tím nejmenším a zároveň nejvýše položeným ledovcovým jezerem na Šumavě je jezero Laka. A nejvýše položeným znamená, že se jeho hladina nachází v úctyhodné nadmořské výšce téměř 1 100 metrů.
Jezero Laka leží necelé čtyři kilometry od obce Prášily, odkud k němu vede značená turistická trasa. Dojít se sem dá ale i z druhé strany, od Železné Rudy. Část jezera se nachází v I. zóně Národního parku Šumava.
Kromě názvů Laka a Mlaka se můžete setkat i s označením Pleso. To proto, že se jezero nachází pod horou Debrník (1 336 metrů nad mořem), které se někdy říká Plesná. Ale jedná se jen o člověkem vytvořené názvy, jezero je krásné a romantické.
Se svými zhruba dva a půl hektary je nejmenším ze šumavských jezer. Navíc se stále zmenšuje, jelikož postupně zarůstá vegetací a stává se z něj takzvaný zrašelinělý močál. Charakteristické jsou pro jezero Laka plovoucí rašelinné ostrůvky. Vznikají na splaveninách, které do jezera zanáší déšť z protější jezerní stěny.
Maximální hloubka jezera jsou necelé čtyři metry, průměrná asi metr a půl. V 19. století tu proti tomu bojovali zvýšením hráze. Voda z jezera odtéká Jezerním potokem do Křemelné, která se kdysi využívala k dopravě pokáceného dřeva. Na jezero navazuje dnes už téměř neznatelný dřevařský kanál.
Zelený pomník železné opony i velkorysost přírody
Až tu budete, určitě vás na protější jezerní stěně zaujme vodorovný pás mladých zelených smrků. Na vrchu jezerní stěny je totiž hraniční pásmo, kterým kdysi vedly obávané dráty železné opony. Byly trvale pod napětím 6 000 voltů.
Kdo se při pokusu utéct z východního bloku dostal až za jezero Laka, neměl šanci přežít. Elektrický proud zabíjel bez milosti lidi i zvířata, která neměla ani potuchy o lidských zrůdných pastech rozdělené Evropy.
Podle pamětníků se okolí elektrického plotu ošetřovalo jedovatými látkami, takže v bezprostřední blízkosti ohradníku nic nerostlo. A právě zelené, mladé, asi dvacet let staré smrky dokazují konec železné opony. Vyrostly až poté, co se přestalo území chemicky ošetřovat. Trochu tím tedy symbolizují obnovenou svobodu.
Stejně tak okolní bezzásahové území, kde se smrky napadené kůrovcem nekácejí, ale nechávají stát. V neprostupném terénu tvořeném ledabyle popadanými suchými smrky, kmeny i větvemi roste mladá generace přirozeného smíšeného lesa.
Jezero Laka má díky tomu ještě jedno „nej“. Není jen nejmenším a nejvýše položeným šumavským jezerem. Je také nejlepším dokladem a symbolem lidské hlouposti, agrese i zcela marné snahy zvítězit nad přírodou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Babiš s Nagyovou opět usednou na lavici obžalovaných kvůli Čapímu hnízdu. Soud je nyní odsoudit nemůže
-
Za co utrácí ČVUT desítky milionů? Rektor ztratil důvěru, před prezidentem leží pikantní rozhodnutí
-
ONLINE: ,Úplně se zbláznil!’ Trump zkritizoval Putina, zvažuje další sankce vůči Rusku
-
Mediátoři války na Ukrajině: Turecko může mít silnou pozici a být další ,pákou’ na Rusko, míní expertka