Památník na Chlumu připomíná nejvýznamnější bitvu 19. století

Památník na Chlumu připomíná nejvýznamnější bitvu 19. století
Kdoví, jak by vypadala dnešní Evropa nebýt války v roce 1866. Tehdy se na území Čech odehrálo několik bitev, ta klíčová nedaleko Hradce Králové. Rozhodný boj mezi rakouskými a pruskými vojsky 3. července 1866 připomíná dnes památník bitvy na Chlumu.
Vesnice Chlum ležela na strategickém místě, v blízkosti opevněného Hradce Králové i nedaleko pevnosti Josefov, navíc na přehledném a vyvýšeném místě.
O vítězství Bismarckova Pruska nad vojskem rakouské monarchie rozhodla lepší strategie, organizace armády i technika. Střet, který předznamenal nové rozložení sil v Evropě, úpadek rakouského císařství a jeho rozdělení na Rakousko-Uhersko i sjednocení Německa, slouží dodnes vojenským stratégům jako studijní materiál pro pochopení principů moderního válečnictví.
V mnoha ohledech šlo o skutečně přelomovou bitvu. Například v ní jako v historicky posledním konfliktu sehrála výraznou roli jízda. A naopak poprvé na našem území se o zraněné vojáky staral Červený kříž. Prusko-rakouská bitva u Chlumu patří k největším bitvám 19. století. Na zdejším bojišti zůstalo téměř 8 000 mrtvých, více než 23 000 raněných vojáků a 7 000 pobitých jezdeckých koní.
Z rozhledny na Chlumu přehlédnete celé bojiště
Přestože naučné stezky, pomníky či muzeum bitvy přinášejí stovky příběhů o odvaze, zbabělosti, zradě i utrpení, některé okolnosti onoho osudného dne zůstávají nevyjasněné. Už se například asi nikdy nedozvíme, proč rakouská armáda nevyužila propracovaný obranný systém nedalekého Hradce Králové, jenž z města činil dokonalou pevnost. Velitel místní posádky navíc prý odmítl z obavy o bezpečnost obyvatel vpustit za hradby ustupující rakouské pluky, které tak našly útočiště až v mnohem vzdálenějším Josefově.
Nejlepší představu o rozměrech konfliktu si návštěvník udělá z vrcholu rozhledny Chlum, z něhož se celé bojiště otevře jako na dlani. Osudy konkrétních jednotek pak připomínají četné naučné stezky, například Chlum – centrální bojiště, přibližující osud tzv. baterie mrtvých, nebo trasa Les Svíb, která vede místy nejzuřivějších bojů.
Další značenou stezkou se můžete vydat po stopách ustupujících Rakušanů, případně šlápnete do pedálů a pustíte se po některém ze značených cyklookruhů do širšího okolí. Největší bitvu, jaká se kdy odehrála na českém území, tu připomíná přes 1 400 památníků, pomníků a náhrobků.
Expozice Památníku na Chlumu přibližuje atmosféru války, která zasáhla mnoho obcí východních Čech, každoročně se tu konají vzpomínkové akce a ve výroční den i rekonstrukce samotné bitvy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
V Hustopečích nad Bečvou vykolejil nákladní vlak. Z cisterny uniká toxický a hořlavý benzol
-
Na Trumpa spoléhat nemůžete, ale na Američany ano, říká bývalý velvyslanec v Česku
-
Bitva kolem zkrachovalého e-shopu Mamut sílí. T-Mobile posílá na správce policii
-
Den bez nákupu jako akt ‚ekonomického odporu‘. Hnutí v USA vyzvalo k netradičnímu protestu