Rašeliniště na Borkovických blatech připomínají severskou tundru

V 19. století se začalo s její ruční těžbou. Rašelinu lidé využívali jako topivo. Vyřezávala se ve formě jakýchsi cihliček nebo briket, které se před použitím sušily. Cihličky se nazývaly borky a daly jméno přilehlé obci, potažmo i celé oblasti.

V 50. letech minulého století se pak rašelina začala těžit ve velkém. Posledních třicet let je ovšem celá bažina vyhlášenou přírodní rezervací, ponechanou samovolnému vývoji. Borkovická blata v současnosti připomínají svou krásou drsnou severskou přírodu.

Ráj neobvyklých hub a masožravých rostlin

Plavuň pučivá|foto: Filip Černý

Díky mykologovi Františku Kotlabovi, který Borkovická blata systematicky sleduje už několik desítek let, jsou mokřady jednou z nejlépe probádaných lokalit Táborska. Celkem zde bylo zaznamenáno více než 400 druhů hub, včetně řady velice vzácných. Nechybí kriticky ohrožený zlateček zavěšený, který roste na kmenech borovic, nebo v rašeliníkových porostech se vyskytující pazoubek rašeliníkový.

Na rašelině roste i silně ohrožená a chráněná holubinka rašelinná. K dalším silně ohroženým houbám patří i chráněný klouzek žlutavý, kržatka vrásčitá a outkovka žlutavá.

Porost borovice blatky|foto: Filip Černý

Zajímavé jsou i strojově odtěžené plochy, které byly v 90. letech zavodněny a přičleněny k přírodní rezervaci Borkovická blata. Vyskytují se v nich dvě žlutokvěté vodní masožravé rostliny – větší bublinatka jižní a drobná, silně ohrožená bublinatka menší. Během zlomku vteřiny jsou schopné nasát vodu s drobnými bezobratlými živočichy do lapacích měchýřků na listech a následně kořist v těchto pastech strávit.

Okolní vlhká rašelina je také ideálním prostředím pro naši nejznámější masožravou rostlinu – rosnatku okrouhlolistou, která lapá hmyz na své lepkavé listy. Kořist na nich uvízne a rostlina ji ihned začne vstřebávat pomocí trávicích enzymů.

Altán|foto: Filip Černý

Na území přírodní rezervace Borkovická blata byla v letech 1978 až 1980 zbudována přírodovědná naučná stezka nesoucí název Blatská stezka. Měří necelých 6 kilometrů a je částečně vedena po povalových chodnících. Návštěvníkům přibližuje pestrost zdejší fauny a flóry, poskytuje informace o těžbě a využití rašeliny a blatské lidové kultuře.