V haldách v okolí zlatodolu Roudný pod Velkým Blaníkem můžete dodnes najít zlato

Ovšem zlato se zde těžilo už mnohem dřív. První písemné zmínky o Roudném pocházejí z roku 1338. Dodnes jsou v okolní přírodě patrné stopy po těžbě nejen z posledního období těžby, ale i z doby samotných počátků ve středověku. Nejstarší haldy kamenného písku z těžby zlata je možné vidět v okolí Smršťova.

Od 18. století byla většina šachet soustředěna přímo v Roudném. Bylo jich tu opravdu hodně – šachta František, Michal, Pavlína, Josef, Kristýna a na okraji Václav. Ty všechny byly propojeny odvodňovací štolou Maria Josef. Nejdůležitější byla šachta Václavka, která na vrcholu těžby dosahovala hloubky 450 metrů.

Haldy vzniklé těžební činností - stále plné zlata|foto: Markéta Vejvodová

V době největšího rozmachu dával důl 30 kilogramů zlata měsíčně

Hlavní rozvoj zlatodolu Roudný nastal po roce 1893, kdy těžbu v plné síle obnovila berlínská firma Stantien a Becker a po roce těžbu zmodernizovala anglická společnost Sugdan a Fischer. Nový závod na úpravu rudy, v té době nejmodernější v Evropě, byl otevřen v září 1904 a nastartoval nejslavnější období zlatodolu Roudný.

V následujících letech pak patřil k nejvýznamnějším zlatým dolům v Evropě, počátkem 20. let byl dokonce nejvýnosnějším zlatým dolem Evropy. Objem těžby se v té době pohyboval kolem 30 kilogramů zlata měsíčně. Ve 30. letech byly proto přímo v Roudném postaveny nové ubytovací domy pro přibližně 400 zaměstnanců. Dnes jsou nově opravené a obývají je místní lidé. Za pohled stojí i stále udržovaná původní hornická hospoda.

Hornická kolonie v Roudném|foto: Markéta Vejvodová

Po druhé světové válce tu však těžba už znovu obnovena nebyla. Odhaduje se, že na Roudném bylo za celou dobu jeho historie vytěženo 7 tun zlata (písemně je doloženo 5,9 tuny), zbývající zásoby jsou odhadovány na dalších 25 až 30 tun.

Oblast rozhodně stojí za návštěvu. Výzkumy totiž ukázaly, že v okolních haldách písku se stále ještě nachází velké množství zlata. Žádná technologie totiž z rozdrcené horniny nedokázala zlato vylouhovat dokonale.

Zbytky louhovny|foto: Markéta Vejvodová

V okolních lesích jsou dodnes patrné stopy po těžbě

Přímo z Roudného se můžete vydat po místní naučné stezce. U první tabule přímo v centru osady Roudný najdete symbolicky postavený důlní vozík naplněný zlatonosnou horninou. Naučnou stezkou plnou historických fotografií i informací o těžbě zlata vás provede permoník Ruda.

Štoly jsou dnes nepřístupné, ale na povrchu je na přibližně 4,5 kilometru dlouhé trase možné nalézt pozůstatky těžby. Cestou lesem směrem na Bořkovice jsou dodnes velmi dobře patrné haldy po těžbě. Zajímavá je i zřícenina staré louhovny nebo zarostlé kalojemy. Právě v těchto místech je vidět, že křemenný písek, který sem byl po louhování vyvážen, byl velmi jemný a bílý.

Písek v kalojemech|foto: Markéta Vejvodová

Do dnešní doby se ze zlatodolu zachovalo několik původních staveb – kromě dělnické kolonie také vila ředitele zlatodolu v osadě Roudný a přímo v prostoru dolu a úpraven původní báňský hotel, budova ředitelství a další domky, které jsou dnes součástí areálu Ústavu sociální péče Ratměřice, dislokovaného pracoviště Roudný.