V Nasavrkách láká k procházce Kaštanka, alej jedlých kaštanů
Šest stromků jedlých kaštanů přivezl do Nasavrk u Chrudimi v Pardubickém kraji hrabě Jan Adam Ausperg pravděpodobně z Itálie v roce 1776. Od té doby se alej rozrůstala a dnes je z ní sad kaštanovníku jedlého zvaný Kaštanka, který má dokonce statut přírodní památky.
Sad Kaštanka roste v nejvyšší nadmořské výšce v celé Evropě – 500 metrů nad mořem. Alej se rozkládá na ploše více než jednoho hektaru.
Kaštanovník jedlý začíná kvést daleko později než jeho nevlastní bratr kaštan koňský, tedy až v polovině června. Plody dozrávají v půlce října, ale padají ze stromu až spolu s listím. Takže pokud nejsou mrazy, dají se jedlé kaštany sbírat i na začátku listopadu.
Díky základní škole v Nasavrkách se jedlé kaštany cíleně sbírají a rozesílají po celé republice. Tak si škola každoročně přivydělá na různé školní pomůcky. V době sběru, to znamená v říjnu až v listopadu, je do přírodní rezervace Kaštanka vstup zakázán, ale místní obyvatelé si vždy mohou pár plodů kaštanů sesbírat.
V aleji je ještě pár stromů z původní výsadby
Je neuvěřitelné, že v nasavrcké aleji najdete ještě deset původních stromů. Nejzajímavější z nich je strom zvaný Knížák, vlastně torzo ohromného stromu, který kolem kmene měří přes 5 metrů a stojí tady už od roku 1776. Jeho plody jsou také největší, velikostí se rovnají kaštanům, jaké plodí stromy v Itálii.
Odborníci tvrdí, že si kaštan jedlý můžete vypěstovat i na svém pozemku. Nejlépe je zasadit dvě sazenice. Každý stromek má samčí i samičí květy. Kvést ale nemusí ve stejný čas. Tím máte větší šanci na opylení a hlavně, že vám budou kaštany skutečně plodit.
Kromě doby sběru plodů kaštanů můžete do Kaštanky v Nasavrkách přijít kdykoli. Jsou zde lavičky, dětské hřiště s prolézačkami a dokonce tady můžete v určitou roční dobu najít i houby.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Denacifikace je v Německu citlivé téma. Ukrajinský konflikt ale způsobil obrovský posun, popisuje Bříza
-
Na hlavním nádraží v Hamburku je po útoku nožem 17 zraněných. Policie podezřelou zadržela
-
Špitálníková: Nevím, jestli Severokorejci v mé knize říkají na sto procent pravdu. A je mi to jedno
-
Když budu mít důvěru, tak samozřejmě budu rád, říká o pokračování u českého hokejového týmu Rulík