Zvládli byste tkalcovské řemeslo? Vyžaduje šikovné ruce a velkou dávku trpělivosti

Zvládli byste tkalcovské řemeslo? Vyžaduje šikovné ruce a velkou dávku trpělivosti
Dříve se charakteristický zvuk tkalcovského stavu ozýval skoro z každé roubené chalupy. Tkalcovské řemeslo zažilo svůj největší rozmach v 19. a na počátku 20. století. Dnes už najdete jen málo lidí, kteří se mu věnují profesionálně. S jedním jsme si povídali.
Jednoho ze čtyř tkalců, kteří umí tkát tradičním způsobem, najdete v Hlinsku. Přímo ve středu malého města je historická enkláva původních roubených domků, které pocházejí převážně z 19. století. Jde o středoevropskou raritu s názvem Betlém. A právě v roubené chalupě s č. p. 361 jsme objevili tkalce Josefa Fidlera, který tu od počátku července obnovuje tradici hlineckého tkaní.
Tradice tkalcovství na Hlinecku
Na Hlinecku se ve druhé polovině 19. století a ještě na počátku 20. století vyráběla žanyla, jemná a hebká tkanina. Hlinecká žanyla byla slavným pojmem, rozvážela se do celého světa. Tkaly se z ní koberce, dečky a přehozy na křesla, ale hlavně žanylové šály. A právě jejich výrobu oživuje Josef Fidler.
Pracovat umí například na profesionálním člunkovém stavu, na kterém probíhá stěžejní část výroby. Jde o komplikovanou činnost, protože zatímco na šicím stroji navádíte pouze jednu nit, v listech tkalcovského stavu jsou nití stovky. „Celkem je na osnově, což je vlastně základní součást tkaniny, 860 nití,“ doplňuje sympatický tkadlec, kterého můžete vidět při práci každý den.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka