Asociace se musí omluvit Mattonce za reklamu na tramvajích

Karlovarské minerální vody (KMV) však ve své žalobě žádaly odškodnění 50 tisíc korun, omluvu v podobě placené inzerce na zpravodajských portálech a úhradu nákladů řízení. V žalobě také uvedly, že zveřejněnou reklamou mohl spotřebitel dojít k dojmu, že minerální voda Mattoni se vyrábí v tehdy rozpadlém Löschnerově pavilonu.

„Věděli jsme, že kampaň na tramvajích je na hraně. Ale splnila účel. Lidé v Praze se dozvěděli, že firma nechává 20 let chátrat kulturní památku a díky žalobě, která na nás byla podána, se o kauzu lázní Kyselka začala zajímat média i veřejnost," vysvětluje motivy asociace její prezident Pavel P. Ries.

„Z původní žaloby, kterou na nás Mattonka podala, nezbylo skoro nic. Ukázalo se jako správné rozhodnutí odvolat se proti rozhodnutí prvoinstančního soudu. Když to sečtu a podtrhnu, cíl byl naplněn. Löschnerův pavilon je dnes z velké své části opraven. Ve chvíli, kdy jdete do tak tvrdého boje, musíte očekávat ztráty. Na naší straně budou v řádu tisíců korun, na straně Mattonky jsou v řádu desítek milionů korun, které pod tlakem veřejnosti musela na opravu zdevastované památky vynaložit,“ tvrdí viceprezident ASORKD Martin J. Kadrman.

Čtěte také

„Ukázalo se, že kde 25 let selhávaly úřady, tam byli úspěšní řadoví občané. Je to důkaz toho, že se lidé nesmí bát jít do konfliktu i s velkou nadnárodní firmou,“ shrnuje Martin J. Kadrman pocity, které po oznámení rozsudku v asociaci zavládly.

„Asociace se však s rozhodnutím Vrchního soudu v Praze neztotožnila. „Firma KMV je vysoce profitová a přitom nechávala chátrat památky až na hranu zániku. Pokud někdo přijde svým chováním o dobrou pověst, těžko ji o ni může někdo jiný připravit,“ říká právní zástupce ASORKD Petr Kužvart.

„Nadále jsme přesvědčeni, že firma KMV o svou dobrou pověst přišla tím, jak 25 let nechala chátrat Löschnerův pavilon, který byl po tlaku veřejnosti zachráněn doslova za pět minut dvanáct. Ještě se musíme poradit, zda podáme dovolání k Nejvyššímu soudu. Obecně vzato boj, na jehož konci je opravená vzácná památka, za to stál,“ uzavírá Kužvart.