Na začátku 60. let 19. století byl v jemných vápencích bavorského Solnhofenu nalezen zkamenělý otisk ptačího křídlového pera, starý přibližně 150 milionů let.
Hora Říp, zbytek lávového jezera (4:33) – Mýty, omyly a novinky astronomie: Jak je to s úplňky? (17:52) – 30 let s Planetáriem: Pátrání po Wogastisburgu, 1. část (23:13)
Byla zprovozněna nová součást ochrany Země před nebezpečnými asteroidy – teleskop, kterému se říká Flyeye. Jeho úkolem je prohledávat oblohu a zachytit i malé objekty.
„Rád bych po sobě v rámci svojí kariéry a života zanechal planetu v lepším stavu, než jsem ji našel,“ říká Marek Miltner, který pravidelně cestuje mezi Prahou a Stanfordem.
Starou projekční technologii nahradila uvnitř kupole pražského planetária digitální obrazovka. Jakým způsobem utváří dojem nekonečného prostoru? Poslechněte si Experiment.
Novinky a aktuality ze světa vědy a techniky. Nenechte si utéct informace ze všech možných odvětví, které obohatí váš pohled na svět. Přinesou vám poznání i poučení.
01:03 Lze spojit dva organismy? 10:56 Jak se sbírá láva? 21:44 První počítací stroj 27:49 Proč už nevidíme hysterky? 35:04 Nejstarší dinosaurus 42:32 Brambory, vodka, chuť
László Bíró vynalezl v Budapešti kuličkové pero, v Paříži si ho nechal 10. června 1938 patentovat a pak s ním utekl do Argentiny! Dal světu revoluci v podobě propisky.
Zamíříme ve dvorském safari parku do Výzkumného institutu ochrany genofondů. Cílem vybraných projektů je ochránit nejohroženější druhy zvířat v divočině i v péči člověka.
„Je to podobně jako u toho Homera Simpsona: Sedím spolu s dalšími třemi kolegy v místnosti plné tlačítek a displejů,“ popisuje Adéla Chalupová, operátorka JE Temelín.
„Mám rád ten pocit, když se mi v hlavě rozsvítí,“ přiznává kosmický inženýr Jan Lukačevič, který na Dvojce moderuje nový vědecký pořad Žárovky. Jaké vášně mají vědci?
P. J. Šafařík, slavista, ale i kartograf, 2. část: Mapy (4:30) – Příběhy s pětkou: Socha svobody (19:52) – Kniha: Návrat dinosaurů (23:58) – Jak se kopal starý Most (27:40)
Před 400 lety, v červnu 1625, se v Itálii narodil Giovanni Domenico Cassini, astronom a inženýr. Je znám například jako spoluobjevitel Velké rudé skvrny na planetě Jupiter.
Levné, ekologické, vysokopacitní a výkonnné materiály pro ukládání energie vyvíjí fyzikální chemička Veronika Šedajová. Rok a půl teď pracovala na univerzitě v Cambridge.
Limitujícím faktorem dlouhodobých pobytů ve vesmíru je kosmické záření. Jak nápomocný bude nový přístroj pro astronauty? Poslechněte si speciální díl z Veletrhu vědy.
01:10 Zrcadlové geny rejnoka 10:38 První dvojplanetka 15:32 Co zbyde po srážce galaxií? 24:18 Co víme o spánku? 35:39 Zemědělství díky náboženství? 45:42 Chrání nás koření?
Dvě století objevování zmizelého světa, jehož konec nastal před 66 miliony lety po srážce Země s velkým asteroidem, popisuje znalec dinosauří problematiky Vladimír Socha.
