Kousek Japonska na Liberecku: Papírník ze Zdislavy vyrábí tradiční japonský papír
Kousek Japonska na Liberecku: Tradiční japonský papír vyrábí papírník ze Zdislavy
Dokáže vyrobit proslulý japonský papír postaru – klasickou technikou. Řeč je o Michalu Gorcovi ze Zdislavy u Liberce. Tradičním způsobem tak v jeho malé ruční papírně vznikají archy kvalitního ručního papíru, který vyniká lepšími mechanickými vlastnostmi i trvanlivostí.
Zcela specifickou papírnickou dovedností je pak výroba tradičního japonského papíru, častého interiérového doplňku japonských domácností, médiu pro japonskou kaligrafii, nebo papírové skládanky origami.
Učil jsem se u japonského mistra
Tradiční japonský papír washi se Michal Gorec naučil připravovat přímo v Japonsku od tamního mistra, pana Kobajašiho. „Pan Kobajaši pro mě byl vždycky takový papírnický idol, to setkání bylo velmi neformální, všechno mi ukázal,“ vzpomíná Michal Gorec na setkání s japonským mistrem.
Papír prý pochází z Číny. První dochovaná zmínka o něm je spojena s císařským úředníkem Tsai-Lunem z roku 105 po Kristu. Papír, který je dnes doma na všech kontinentech, je však pravděpodobně mnohem starší. V Evropě je znám od středověku, kam se dostal prostřednictvím Arabů. První papírny proto vznikaly ve Španělsku, odkud se pak šířily do Itálie a Francie i do Čech.
Kousek Japonska v Čechách
Japonský papír washi se připravuje technikou, která se nezměnila po stovky let. Metoda výroby ručního papíru vznikla v Číně, a poté se spolu s tradicí výroby hedvábí rozšířila do Japonska.
Ruční papír vyráběný touto metodou se stal neoddělitelnou součástí tamější kultury a života. Michal Gorec si tak díky nabytému umění část Japonska přinesl do Čech.
„Pro Japonce je to velmi široké médium, do Japonska se papír dostal v šestém století z Číny, Japonci ale metodu výroby ručního papíru zdokonalili, začali používat lýko z morušovníku, bambusové síto a až dodnes zůstala technika stejná. Dokonce byla zapsána do UNESCO,“ podotýká zdislavský papírník.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
