Houby, které nás mohou sežrat

3. prosinec 2016

Houby nerostou jen v lese, jsou všude kolem nás. Okem neviditelné mikroskopické plísně čekají na svou příležitost, kdy budeme extrémně oslabeni, aby nás mohly napadnout.


Příspěvky Meteoru 3. 12. 2016
01:20 Je mozek rychlejší než výstřel ze startovací pistole?
09:30 Houby, které nás mohou sežrat
16:21 Pyramida Inků podle Slunce
25:09 I opice rozbíjejí kameny
32:35 Vlčák Kazan 1/6
34:35 Jak myslí psi?

„Řada hub dobře roste v podmínkách lidského tepla a využívá látky, které v těle máme. Zároveň jsou zvyklé žít v prostředí s nízkým obsahem kyslíku, například hluboko v půdě,“ uvedl v Meteoru mykolog Miroslav Kolařík z Přírodovědecké fakulty UK.

Je mozek rychlejší než výstřel ze startovací pistole? Houby, které nás mohou sežrat. Pyramida Inků podle Slunce. I opice rozbíjejí kameny. Vlčák Kazan 1/6. Jak myslí psi?

Zabiják z kompostu

Nejrozšířenější agresivní houbou je nenápadná plíseň běžná v zahrádkářském kompostu - Aspergillus fumigatus. Tato houba je „jako doma“ i ve střevech žížal, se kterými žije v symbióze. Ovšem ta stejná houba nám může za určitých okolností velmi ublížit.

„Nebezpečná je ve chvíli, kdy jste oslabeni třeba po tuberkulózní infekci. Houba, kterou běžně nadýcháte, se vám usadí v plicích a vytvoří plicní aspergillum. Tato houba bývá příčinou úmrtí třeba i u lidí, kteří se léčí s leukémií nebo mají výrazně oslabenou imunitu z jiného důvodu,“ vysvětlil Kolařík.

Jsou všude kolem nás

Plísním se nevyhneme, jsou prostě všude. „Střední hodnota v Evropě je 500 spor na kubický metr, když je to nad normou, už je to zaplísněný prostor. Například v lese po dešti jich bývá i 1000 na kubický metr,“ řekl Kolařík.

„Nemáme šanci se jim vyhnout, faktor, který rozhoduje o tom, jestli nám houba ublíží, není na její straně, ale na naší. Zdravý člověk se aspergilů vůbec nemusí bát,“ zdůraznil mykolog.

Podobné je to u zvířat, některá z nich jsou navíc promořena houbami daleko víc než lidé. Třeba ptáci, kteří jsou plní vzdušných dutin, aby byli lehčí. „Udává se, že až 70 procent racků má aspergilózy, je to častá příčina jejich úhynu. Běžné jsou tyto nákazy také u psů a koček,“ dodal Kolařík.

Logo

Když v těle roste strom

To, co nás v případě mykózy zabíjí, nejsou toxiny, které houba produkuje, ale to, jak rychle houba v těle roste. „V napadeném orgánu se vytvoří aspergillum, tedy velký shluk mycelia, který dál agresivně roste. Houba se může rozšířit velmi rychle po celém těle,“ pokračoval Kolařík.

Houby mají velmi odolné buněčné stěny. Není jednoduché je zlikvidovat. Největší problém ale je, že skutečně rostou raketovou rychlostí, léky na ně vůbec nemusí zabírat. „Rostou řádově třeba i 5 cm za den, to pak může jít o rychlý kolaps,“ dodal Miroslav Kolařík. Je to podobné, jako by nám v těle vyrůstal strom, který nás zahubí.

„Dalo by se říct, že nás houby sežerou. Podobné je to u koček, zejména u perských, které mají splasknutý čenich a špatně ventilované nosní dutiny - ty velmi často trpí aspergilózou. Viděl jsem fotografie, kdy jim houba prorostla z čelní dutiny do pusy. Může samozřejmě prorůst až do mozku, bohužel se to stává,“ uzavřel Miroslav Kolařík.

Zákeřná houba Aspergillus fumigatus

Ročně 600 000 mrtvých

Podle statistik má houba Aspergillus fumigatus na svědomí ročně na 600 000 lidí. Je ale nutné znovu zdůraznit, že se jedná o lidi s velmi oslabenou imunitou. Obranný systém zdravého člověka si s houbou snadno poradí.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.

autoři: Petr Sobotka , Leona Matušková

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.