Opravdu lidstvo hloupne?

21. listopad 2015

Lidé byli nejchytřejší před 2500 lety a od té doby to s námi jde z kopce. Tvrdí to americký genetik Gerald Crabtree. Díky medicíně a snazším životním podmínkám podle něj přežívají i lidé, kteří by dříve neměli šanci.


Příspěvky v Meteoru 21. 11. 2015
01:13 Opravdu lidstvo hloupne?
11:53 Máme bobry chránit nebo lovit?
22:40 Co tvrdí obecná teorie relativity.
36:40 Molekulární kuchařka aneb mléko pod mikroskopem.
45:50 Elektrický úhoř a jeho baterie na 600 voltů.

S hloupnutím lidstva, o kterém ve své studii píše americký genetik, to ale asi tak jednoznačné nebude. „Lidské pokolení se přece jen hodně liší od ostatní přírody. U člověka to není tak, že by ten hloupější byl vytěsňován z populace, “ uvedl svůj nesouhlas v Meteoru významný český genetik a mikrobiolog profesor Václav Pačes.

  • Opravdu lidstvo hloupne? Máme bobry chránit nebo lovit? Co tvrdí obecná teorie relativity. Molekulární kuchařka aneb mléko pod mikroskopem. Elektrický úhoř a jeho baterie na 600 voltů.
0:00
/
0:00

Lékař jako opravář poškozených genů

Že by lidstvo hlouplo, to se podle Václava Pačese říct nedá. Ale že se z pokolení na pokolení dědí poškozené geny, to je fakt. Ovšem tak tomu bylo v celé historii lidstva. Důkazem jsou různé vrozené vady a vážné nevyléčitelné nemoci. I s tím si ale možná medicína jednou poradí. „Věřím, že nastane doba, kdy bude možné napravovat chyby v genech, které vedou k velice závažným chorobám,“ popsal Pačes.

Dnes jsme teprve na začátku. Tomuto postupu se říká genová terapie. Byla použita například u dětí s vážnou poruchou imunity, takzvaných „bublinových dětí“ – dětí s nulovou imunitou, které musely žít v izolaci a sterilním prostředí. Genová terapie zabrala, imunita se navrátila. Bohužel, slibné experimenty musely být zastaveny poté, co zřejmě v reakci na genovou léčbu některé z dětí onemocněly leukémií.

Populace krásných blondýn

I tak je ale podle Václava Pačese genová terapie metodou budoucnosti. A možná také šancí na přežití ve světě ohroženém zánikem. Genovým inženýrstvím by se třeba mohlo docílit toho, že lidé nebudou tak agresivní, budou se spolu umět lépe domluvit a budou přicházet s nápady, jak lépe uspořádat svět, aby se sami nezahubili. Změnu genofondu zmínil jako jednu z možností přežití lidstva slavný britský fyzik Stephen Hawking. Tou druhou je osidlování vesmíru.

Jenže změna genofondu, to je opravdu na dlouho, stačí si uvědomit, že než se obmění 10 generací, uběhne 250 let. To by bylo podle Václava Pačese nakonec daleko obtížnější než kolonizovat vesmír. „Miliardy lidí by se musely nechat nakazit nějakým virem, který by přenesl a zabudoval určité geny do lidského genofondu,“ řekl Pačes.

A zároveň dodal, že k takovému vývoji snad nikdy nedojde. „Vždyť po zásahu genových inženýrů by se mohlo stát, že na světě zbyde jen vyšlechtěná populace krásných blondýn a silných vojáků. Zcela by se vytratila přirozená rozmanitost lidí, která je na lidstvu nesmírně zajímavá,“ uzavřel profesor Pačes.

autoři: Petr Sobotka , Leona Matušková

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu