Proč je levhart levhart?
Tato kočkovitá šelma, žijící v řadě poddruhů v Africe a v Asii, byla ve středověku pokládána za křížence lva a pardála, a to se odráží i v jejím pojmenování. Slovo levhart se do češtiny dostalo ze střední horní němčiny (lewehart), do níž bylo přejato z latiny (leopardus - ‚lev-pardál‘). Druhou část složeného německého pojmenování -hart na místě latinského -pardus lze vysvětlit analogicky – stará němčina měla řadu složených osobních jmen, v nichž se na druhém místě objevoval právě tento komponent (např. Leonhart, Bernhart). Jeho význam byl ‚tvrdý, silný‘.
S využitím:
Václav Machek, Etymologický slovník jazyka českého, 2. vydání, Academia, Praha 1968
Josef Holub – Stanislav Lyer, Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem k slovům kulturním a cizím, 2. rozšířené vydání, Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1978
Jiří Rejzek, Český etymologický slovník, 1. vydání, Leda, Voznice 2001
Obrázky pocházejí z učebnice Živočichopis pro nižší třídy škol středních, která vyšla v roce 1910 - ukazují tedy představu o zvířatech před 100 lety.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka