Proč je třasořitka třasořitka?
Třasořitka je lidový název pro konipase, který při pohybu nápadně třese poměrně dlouhým ocáskem (zadečkem). Stejné slovo ale má funkci nadávky pro bojácného, nesmělého, slabého člověka. Ostatně slovensky se konipas tentokrát oficiálně jmenuje trasochvost, rusky trjasoguska a stejný význam mají i anglické pojmenování wagtail, wag znamená třást a tail je ocas, a také maďarské billegetö; třást se maďarsky řekne billeg.
Samotný konipas dostal jméno podle toho, že „lada i pastviště navštěvuje rád… brzo je společníkem pasákovým, tu zase provází oráče“ (Kněžourek), okolo stád je viděn, „i každý pasák se jím baví, když jej vidí třebas celý den mezi dobytkem na palouku se potřásati“ (Šír). Stejnou motivaci najdeme i v polských výrazech pastuszek, paster(ecz)ka, ukrajinském pastuška nebo chorvatských pastirica, govedarka, konj(uš)arica.
S využitím:
Václav Machek, Etymologický slovník jazyka českého, 2. vydání, Academia, Praha 1968
Michal Novotný, Zákulisí slov, Motto, Praha 2003
Obrázky pocházejí z učebnice Živočichopis pro nižší třídy škol středních, která vyšla v roce 1910 - ukazují tedy představu o zvířatech před 100 lety.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
