Mikulášská
Beatrix Křížová
Jak poznat čerta od anděla?
Babička vysvětluje malé vnučce, jak namalovat čerta a anděla, ale trochu se do toho zamotá - není to totiž tak snadné, jak by se na první pohled mohlo zdát. Jako podkres hrají koledy.
Vnučka: Babí, zítra má přijít Mikuláš a já bych mu chtěla dát obrázek s andělem a čertem. Poradíš mi, jak je nakreslit?
Babička: To je přece jednoduché – anděl má krásnou milou tvářičku, dlouhé vlasy, bílé roucho až na zem a hlavně velká andělská křídla.
Vnučka: A čert?
Babička: No ten je chlupatý, škaredý a špinavý, protože se nemyje. Na hlavě má dva růžky a na nohách kopýtko.
Vnučka: Hm, a jací jsou?
Babička: No jací… tak anděl mluví pravdu a čert vždycky lže a podvádí.
Vnučka: A jak to dělá?
Babička: Třeba že se přetvařuje.
Vnučka: A co to znamená?
Babička: Že předstírá něco, čím není.
(v průběhu rozhovoru vnučka kreslí na papír)
Vnučka: Hmm, hmm. Babí, ták, už to mám… podívej – anděl a čert. (dává papír s obrázkem babičce)
Babička: (překvapeně) Ukaž. Ale vždyť jsou tam dva andělé?
Vnučka: Nééé! Jeden je čert. Dívej se pozorně!
Babička: Tady ten má na tváři čmouhu, ale jinak jsou oba stejní… to nechápu.
Vnučka: (směje se) Cha, chá! Je to chyták! Ten čert se totiž převlíkl za anděla… maskuje se, chápeš?
Babička: Cože? A kde má růžky a kopýtko?
Vnučka: Schované.
Babička: Ale proč by to dělal?
Vnučka: Protože jsi říkala, že čert lže a podvádí. (vítězoslavně) No a tenhle zrovna předstírá, že je anděl.
Babička: Ale to se nemůže stát. Někdo by ho poznal.
Vnučka: Ani tys ho nepoznala!
Babička: Jednou by se šel koupat a kopýtka by si někdo všimnul. Pravda vždycky časem vyjde najevo.
Vnučka: To teda nee. Vždyť jsi říkala, že čerti se nikdy koupat nechodí.
Osoby a obsazení:
Vnučka: Sophie Louise Bransten
Babička: Naděžda Vicenová
Autor: Beatrix Křížová
Režie: Petr Vodička
Dramaturgie: Kateřina Rathouská
Zvukový mistr: Jitka Kundrumová
Zvuková spolupráce: Ondřej Gášek
Produkční: Radka Tučková