Kdy budou silnice bez výtluků?
Zcela jednoznačný výsledek měla naše anketa na motoristických stránkách rozhlasového webu. 96 procent hlasujících je přesvědčeno, že za výtluky, které se na našich silnicích objevují po zimě, mohou nekvalitní opravy vozovek. Pouze 4 procenta respondentů si myslí, že na vině jsou klimatické podmínky. Pravdou je, že díry na silnicích mají na svědomí oba faktory, ale jak jsme zjistili u odborníků, rozhodující je kvalita silnic.
"To je omyl, že pouze zima má vliv na tvorbu výtluků. Jednak je to počasí, potom užívání komunikace a také kvalita podloží. Pokud i v létě je vozovka přetěžována nebo nemá konstrukční vrstvy, udělá se tam výtluk," přibližuje zákonitosti opotřebení ředitel Správy silnic olomouckého kraje Drahomír Babnič, i když připouští, že v tomto případě hraje zima roli především z hlediska údržby.
"Obecně se tvrdí, že vozovka ošetřována chemicky asi trpí víc než vozovka pod sněhovou vrstvou - při chemické údržbě a střídání teplot. Ale do jaké míry toto ovlivňuje tvorbu výtluků nebo zda by se to dalo vyčíslit, to je velmi složité."
A právě proto nemají silničáři příliš rádi termín škody po zimě.
"Protože se velmi těžko rozlišuje, co je porucha po zimě a co je porucha z hlediska životnosti silnice."
Stručně řečeno - v zimě silničáři udržují vozovky - v rámci možností - sjízdné a od jara do podzimu je opravují. Na to všechno mají jeden roční rozpočet, takže pokud zimní údržba byla nákladnější, podobně jako letos, pak paradoxně méně prostředků zbývá na opravy poškozených silnic. A právě finance jsou tím hlavním kritériem při rozhodování co a jak se opraví. Nový povrch tak dostanou jen ty nejhorší a nejfrekventovanější silnice. Bohužel některé způsoby oprav nemusí vydržet ani další zimu.
"Takzvanou studenou-balenou metodou se opravují takové výtluky, které jsou pro dopravu nebezpečné. Je to v zimním období, kdy teplota kolísá, kdy balená metoda například ani řádně nevyštěpí. Podmínky pro opravu jsou velmi náročné a ne vždy předvídatelné."
Silnice jsou podle správců rozděleny do tří skupin. Na opravy dálnic, rychlostních komunikací a silnic prvních tříd přispívá stát, jak potvrzuje Karel Hanzelka ze Státního fondu dopravní infrastruktury.
"Celkový rozpočet fondu na rok 2009 je přibližně 83 miliard korun, z toho 3 miliardy jdou na opravy a údržbu. Údržba silnic druhých a třetích tříd ve správě krajů je financována z jejich rozpočtů."
Tak hypoteticky, kdyby jednou měli správci komunikací dostatek peněz na jejich opravy, bylo po další zimě na silnicích tolik výtluků jako teď?
"Kdyby byly dostatečné kapacity a dalo se to provést v technologicky vhodném období, tedy v létě, tak v příštím roce by téměř nebyly výtluky. O tom jsem přesvědčen. Ale silnice musely by se opravit i do spodních vrstev a zvýšit nosnost konstrukce."
Škoda, že některé sny se nedají zrealizovat.
