K čemu je „mapa smrti“?
Překvapivě velký ohlas vyvolala v minulých dnech mapa nehodovosti. Odborníci spočítali, jak jsou na tom jednotlivé významné cesty v závislosti na hustotě dopravy a počtu nehod. Použili metodiku Evropského programu hodnocení silnic (EuroRAP), což je sesterská iniciativa k programu EuroNCAP, který úspěšně zavedl dnes široce známé "bezpečnostní hvězdičky" pro automobily.
Logika je jednoduchá. Proč by měla pětihvězdičková auta jezdit po jiných než pětihvězdičkových silnicích? Vznikla tedy poměrně sofistikovaná metodika EuroRAP, která v první fázi zjistí aktuální stav silniční sítě a v druhé navrhuje nápravu. Česko je zatím ve fázi jedna - má rizikovou mapu, a to už dva roky.
"Neustálými aktualizacemi můžeme dosáhnout toho, aby se autority rozhodující o investicích do infrastruktury zaměřily na nejvíc nehodová místa, a nasměrovat tam potřebné finance," vysvětluje Dagmar Tothová ze společnosti CityPlan, která měla realizaci mapy na starosti.
Nejhůře vyšly silnice I/16 ze Slaného, I/47 z Přerova a I/19 z Rožmitálu. Spousta zjištěných závad se dá napravit za relativně málo peněz. Jde například o vodorovné značení, odstranění reklam, vybudování krajnic a hlavně svodidel v rizikových úsecích, jako jsou betonové kanalizační propustky a nebezpečné stromy. Kupodivu správci silnic se k této aktivitě nestaví příliš vřele.
"Nejdřív měli zřejmě pocit, že je upozorňujeme na jejich chyby, ale s postupem času se spolupráce stále zlepšuje," říká Dagmar Tothová.
Se státní správou má zkušenosti i Zoltán Bojar ze slovenského Autoturist klubu, který na Slovensku realizoval už i druhou fázi programu EuroRAP - inspekční cestu. Ovšem ani tam nebyly jejich konkrétní návrhy na zlepšení situace vyslyšeny. Stejně jako v Česku je prioritou dobudování chybějící silniční sítě.
"Pokud to jsou velké investice, tak na jiné maličkosti nejsou peníze. Na druhou stranu mají vlastní metodiku na hodnocení aspektů silniční infrastruktury, kde počítají takzvaná kritická nehodová místa, která vyžadují místní úpravu. Mně se zdá nelogické čekat, než na daném úseku mnoho lidí zemře, a potom ho teprve označit za nebezpečný. Program EuroRAP dokáže tato místa identifikovat preventivně," uvádí Zoltán Bojar.
Výzkum ani realizace opatření pochopitelně nejsou zdarma. Ovšem v porovnání s budováním dálnic vyjdou navrhovaná opatření zhruba desetkrát levněji. A počítat můžeme dále. Porovnejme náklady související s následky nehod - jakkoliv se hodnota zmařeného lidského života vyčíslit nedá - a nápravou nebezpečných míst.
"Vypadá to jednoznačně. Například na konkrétním úseku mezi Nitrou a Bánskou Bystricí by ve dvacetiletém výhledu přinesla jedna investovaná koruna jedenáct korun nazpět," uzavírá Zoltán Bojar.
Takže nejen lidsky, ale i ekonomicky to vypadá naprosto jasně. Opravdu se nenajdou peníze na opravy silnic, aby už chyby šoférů nebyly trestány smrtí?
