Silničáři nemají za povinnost sníh odstranit
Paní zima se už předvádí v celé své kráse. Sníh je i v níže položených oblastech a díky nadcházejícím mrazivým dnům tam ještě pár dnů určitě zůstane - ideální příležitost pro naše silničáře předvést svou připravenost na zimu. Zatím to vypadá, že se jim to daří, i když jsou určitě místa, kde si mnozí z nás říkají: "Proč to tady ještě neupravili?" nebo "Jak to, že je na silnici pořád sníh?" Důvod je úplně jednoduchý. Hlavním úkolem silničářů totiž není odstranit sníh z vozovky.
Zákon číslo 13 z roku 1997 totiž mluví jasně: "Máme za povinnost zmírňovat následky zimního počasí na komunikacích, nikoliv následky zcela odstranit," upozorňuje šéf zimní údržby karlovarské Správy a údržby silnic Josef Bulka. Ovšem i to zmírnění musí nastat do určité doby. Plán zimní údržby přesně vymezuje neudržované silnice a pořadí ošetřovaných cest podle důležitosti.
"Časový limit pro odstranění sněhu z komunikace I. třídy jsou tři hodiny, na silnicích II. třídy je to šest hodin a na silnicích III. třídy dokonce 12 hodin. Dálnice by měla být ošetřena do dvou hodin," přibližuje pro silničáře závazné časy autor našeho systému zimní údržby Karel Melcher.
Ovšem od chvíle, kdy přestane sněžit, foukat nebo mrznout, mají silničáři podle vyhlášky 104 před sebou další úkol, na jehož konci by měla být černá vozovka.
"Prvním úkolem je zmírnit následky zimního počasí, potom odstraňovat ujeté vrstvy sněhu nebo ledu a teprve nakonec dosáhnout čisté vozovky nepokryté sněhem nebo ledem. Systém je nastaven tak, že nemůžeme skončit s údržbou ve chvíli, kdy je někde na vozovce třeba jeden nebo dva centimetry uježděného sněhu a region nebo obec tudíž nejsou přístupné," doplňuje Pavel Šuster z ministerstva dopravy.
Při takzvaném likvidačním posypu se především v chráněných oblastech využívá vedle pluhování také kamenná drť. Ovšem může se stát, že ji vítr ze silnice sfoukne. Na většině cest se proto používá účinnější solanka, jejíž roztok je důležitý při preventivním posypu.
"Solanka má tu vlastnost, že dokáže i několik hodin udržet silnici, na které by jinak vzniklo náledí, sjízdnou. Vozovka zůstává pouze mokrá," vysvětluje Pavel Šuster.
A právě rozhodnout, kdy začít s preventivními posypy, je v podstatě na zimní údržbě to nejtěžší.
"Nejdůležitější je načasovat výjezd, protože se pohybujeme v řádu minut. Špatné rozhodnutí dispečera může stát řádově několik miliónů korun, protože komunikace se stanou nesjízdnými a celá infrastruktura města by byla okamžitě ochromena," potvrzuje šéf pražské zimní údržby Stanislava Jokiel.
Dispečeři mají několikrát denně k dispozici aktuální předpověď počasí pro daný region, silnice nepřetržitě monitorují meteostanice a na některých nejfrekventovanějších komunikacích jsou dokonce automatická čidla.
"Na základě naměřených veličin, kterými jsou momentální teplota vozovky a vzduchu a dále rychlost a směr větru, systém sám vyhodnotí, kde může dojít k námraze a sám provede automatický postřik vozovky," říká pražský dispečer Jaroslav Volčík.
Letos, zdá se, dobře funguje i spolupráce s řidiči, kteří svá auta vybavili zimními pneumatikami. Narozdíl od předchozích let už na silničáře nesvádějí neschopnost bezpečně zvládnout na letních gumách jízdu po zasněžené silnici.
