Skot - bezedná studna bioplynu
Vozidel na celém světě neustále přibývá. A protože ve svých motorech spalují fosilní paliva, uvolňují do atmosféry oxid uhličitý. Tomuto jevu se přičítá vliv na globální oteplování, a tak se vlády dohodly, že produkci tohoto plynu budou omezovat. Podle dostupných dat se to daří v průmyslu, v energetice, ve službách i v domácnostech - jen emise z dopravy stále stoupají.
Motorističtí fanoušci, kteří v boji za snižování emisí vidí nesmyslnou snahu úředníků o omezování výkonů motorů (a tedy radosti z jízdy), mají jako svůj symbol krávu. Každá prý denně při trávení vyprodukuje tolik skleníkového plynu, co Škoda Fabia1,2 HTP po 30kilometrové projížďce - a přesto se s tím nic nedělá. K překvapení všech však dělá. Na plyn, který vzniká nebohému skotu v útrobách, se totiž bude jezdit.
"Jedná se o přírodní plyn, který vzniká takzvanou anaerobní fermentací, tedy rozkladem organických látek bez přístupu vzduchu prostřednictvím různých mikroorganismů," popisuje vznik bioplynu Tomáš Voříšek z agentury Seven.
Bioplyn se pochopitelně nebude zachytávat od pasoucího se dobytka, ovšem ani tak není proces jeho výroby nezajímavý.
"Biologické odpady se podrobí kvašení, díky čemuž vznikne metan, který je po vyčistění použitelný jako motorové palivo," vysvětluje Václav Chrz ze společnosti Chart Ferox.
Plyn z odpadu se už v Česku vyrábí, zatím se s ním však topí nebo svítí. Se zmiňovaným čistěním na biometan jsou totiž spojené značné energetické náklady.
"Nemohu vám říct konkrétní čísla. Vysoké náklady na čištění biometanu jsou proto, že přibližně polovinu koncentrace tvoří metan a zbytek nečistoty jako zejména oxid uhličitý, sirné sloučeniny a tak dále. Všechny nečistoty se musí odstranit, což znamená čištění v několikastupňovém procesu - s absorpcí, chlazením a podobně," říká Václav Chrz.
Po vyčištění vznikne produkt, který přímo nahrazuje zemní plyn. A protože to vše vzniká z biologických odpadů a zbytků, které by jinak vesele produkovaly atmosféře nebezpečný methan, je prý využití biometanu v dopravě nesmírně ekologické.
"Získáme energii na účet spalování fosilních paliv - tudíž je to čistý přínos na snížení skleníkového efektu," dodává Václav Chrz.
Projekty na využití biometanu se úspěšně rozjíždí po celé Evropě, lídrem je Švédsko, velmi aktivní je také Německo nebo Švýcarsko. Energetická náročnost výroby biometanu pochopitelně znamená vyšší cenu produktu. Ve zmiňovaných zemích je palivo dotováno, aby bylo atraktivnější než tradiční benzín nebo nafta. Ovšem kdyby dotací nebylo, stalo by se podle zákulisních informací konkurenčním jen případě, že by se cena benzínu a nafty přehoupla přes 3 eura za litr, tedy přes zhruba 80 korun. Než se benzín vyšplhá k této hranici, ještě něco vody v řece uteče.
