Stát vymáhá mýtné nedoplatky za bránu, co neexistuje
Být autodopravcem není vůbec jednoduché. Kromě toho, že musí dodržovat všechna obchodní pravidla, musí také za svá nákladní auta platit mýto, a to už od ledna 2007. V dobré víře si proto koupí takzvanou OBU jednotku, která komunikuje s mýtnou branou, poctivě platí faktury a věří, že platí za všechny ujeté kilometry po zpoplatněných komunikacích. Jenže najednou přijde dopis, že patří mezi neplatiče.
„My jsme se pravidelně informovali o nedoplatcích na celním úřadu. Jak za rok 2007, tak 2008 jsme nejméně ve dvaceti případech mýto dopláceli. Byl jsem si naprosto jist, že jsme bez incidentu. Nyní přijde doplatek deset tisíc šest set korun za incidenty, které jsme nezaplatili. To se mi zdá velice nekorektní, protože bohužel víc pro to udělat nejde,“ stěžuje si Jiří Povolný z firmy Matra transport.
A podobně se nad dopisy z advokátní kanceláře, kterou si najalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), podivovali i v dalších asi pěti stovkách firem. Obzvlášť, když z ciziny podobné problémy neznají. „Provozovatel je stejný jako v Rakousku. A tam jsme za celá léta problém neměli.“
V Rakousku existuje ovšem takzvaná paušální pokuta za nedoplatek mýtného a tento systém měl být původně i u nás. Jenže neprošel sněmovnou, a tak bylo nutné vybudovat software, který by dopočítával dlužné mýtné. „Celkové zprocesování, například vybudování IT systému nebo vybrání advokátní kanceláře, trvalo necelé tři roky. A teď zahajujeme vymáhaní dlužného mýtného zpětně. Nejprve u autodopravců, kteří s námi mají smluvní vztah,“ vysvětluje Martina Vápeníkové z ŘSD.
Tedy těch, kteří platí mýto následně formou faktury. Pak přijdou na řadu dopravci, kteří využívají předplacených služeb a teprve poté dojde na zahraniční řidiče, ovšem pouze tehdy, pokud jejich nedoplatek bude vyšší než náklady na jeho vymáhání. Jenže jak zjistit nedoplatky? Zatím je pro dopravce kontrolou pouze pípnutí premid jednotky pod mýtnou branou a případně faktura. Teprve až v dubnu by měla být spuštěna internetová stránka, na které by si mohli dopravci nedoplatky průběžně najít.
Jenže hodně nedoplatků je vymáháno za projetí dálničním úsekem, kde mýtná brána vůbec nestojí. „Je to brána u Poděbrad, kde se velmi často pohybují nadrozměrné náklady. Avšak stát to zapomněl dát dopravcům na vědomí, že tam brána není. I přesto se musí za tento zpoplatněný úsek platit. Po třech letech vybírat mýto za něco, co se nikomu nedalo ve známost, považujeme za nezákonné,“ říká Martin Špryňar ze Sdružení dopravců ČESMAD Bohemia
Podle Vápeníkové je ovšem úsek ministerskou vyhláškou zpoplatněn a to, že tam není brána, není podstatné. Jenže hodně nesystémové. Proto se chtějí dopravci zpětným nedoplatkům bránit a dávají podnět na Úřad pro hospodářskou soutěž, píší ombudsmanovi a chtějí se také soudit.
„Já jsem druhou výzvu advokátní kanceláře k zaplacení odmítl. Jsou tam položky za úseky, na kterých naše auto podle mých záznamů v tu chvíli nebylo. Je to ale taková sisyfovská práce, protože musíme hledat v archivech čtyři roky zpátky. Paradoxně se může stát, že toto úsilí mě bude stát víc než celá penalizační částka. Jde mi ale hlavně o to, aby nedostatky byly odstraněny a dál se nevyskytovaly,“ uzavírá Jiří Povolný.
Systém je nyní nastaven tak, že dopravce, byť chce mýto řádně platit, zjistí, kde a co dluží, až z dopisu advokátní kanceláře.
