Sníh může po silničářích na silnici zůstat
Silničáři jsou v plné pohotovosti. Díky vydatné sněhové nadílce si především na západě Čech už vyzkoušeli takzvaný likvidační posyp, zatímco teď prakticky po celé republice funguje hlavně posyp preventivní. Zimní údržba má totiž svá přesně stanovená pravidla, která kromě jiného říkají, do kdy je potřeba zajistit sjízdnost jednotlivých druhů silnic.
Povinností silničářů není odklidit veškerý sníh z vozovky. Podle zákona 13 z roku 1997 je jejich základní povinností zmírnit následky zimního počasí tak, aby cesty byly sjízdné.
„Musíme zajistit alespoň sjízdnost s opatrností, ale neznamená to, že okamžitě po napadení sněhu mohou být všechny silnice uklizené. Na dálnicích bychom měli zajistit sjízdnost s opatrností do dvou hodin, na silnicích I. tříd do šesti hodin a na ostatních do 12 hodin,“ vysvětluje vedoucí odboru pozemních komunikací ministerstva dopravy Milan Dont, který je zároveň vedoucím hlavního operačního štábu zimní údržby.
V případě vydatného sněžení, kdy už pár desítek minut po projetí pluhu je silnice opět pod sněhem, se samozřejmě tyto časy posouvají, případně je možné vyhlásit kalamitní stav. Podle Pavla Pospíšila, dispečera Správy a údržby Libereckého kraje, je proto důležité, aby řidiči nečekali od silničářů zázraky a prostě počítali s tím, že zimní počasí se na cestě projeví.
„Řidiči musejí počítat s tím, že pouze snižujeme závady ve sjízdnosti komunikací. Měli by tedy očekávat, že komunikace nebude suchá jako v létě a může na ní i ležet sníh,“ popisuje.
Kdo, kde a jak
Přesný způsob údržby silnic v zimě stanoví plán jednotlivých krajů. Nejprve se určí silnice, které se v zimě neošetřují, a teprve pak se řeší, kde se bude solit, sypat drť, případně jen pluhovat. To je většinou otázka hor či chráněných krajinných oblastí.
Využití posypu ovlivňuje například frekvence dopravy nebo kamiónů. „Je vcelku běžnou praxí, že některá komunikace se v konkrétním úseku udržuje chemickým posypem a v jiných inertním,“ potvrzuje Josef Bulka z Karlovarské Správy a údržby silnic.
Levnější je pochopitelně kamenná drť, která se však na jaře musí uklízet, navíc hrozí nebezpečí, že ji ze silnice sfoukne vítr nebo rozjezdí auta. Proto se častěji používá sůl nebo její 22procentní roztok. Přestože je dražší, je výrazně účinnější a tím pro řidiče i bezpečnější. Zároveň se dá použít i při preventivních posypech, aby vozovka nenamrzla, nebo naopak na dočištění vozovky.
Nemůžeme radlicemi ničit silnice
„Platí zásada, že napadaný sníh se stáhne na stranu a až potom se zbytky posolí. Někdy si lidé stěžují, že jezdíme se zvednutou radlicí a přitom sypeme sůl, ale technicky není možné stahovat centimetrový poprašek sněhu. Proto solíme, protože mohou přijít mrznoucí mlhy nebo námraza,“ dodává Bulka.
Z pohledu řidiče sice mnohé rychlostní komunikace vypadají stejně jako dálnice, ale rozdíl je v jejich údržbě. „U dálnic se používá výhradně liniový způsob údržby. Zajišťují ji přímo organizační jednotky ŘSD a jejich vozidla se pohybují jen po dálnici.
Některé rychlostní silnice jsou však standardně v kategorii silnic I. tříd, kde údržbu zajišťují nasmlouvané Správy a údržby silnic v jednotlivých krajích. Ty nemusejí mít k dispozici dva stroje, které by mohly jet vedle sebe a stáhnout najednou oba pruhy, protože údržba rychlostní komunikace spadá do širšího okruhu, který stroj musí projet,“ uzavírá Milan Dont. Týká se to například mladoboleslavské R10.
