Autosalón Paříž 2010 – elektromobily zažívají vzkříšení
Benz by zaplakal, Edison se zaradoval a Renault s Peugeotem nebo Laurin s Klementem by se divili, co se to s těmi auty v poslední době děje. Pravda, první elektromobil se objevil už v roce 1823, tedy desítky let před automobilem, jak si ho dnes představujeme, ale vypadá to, že jejich čas přichází.
První elektromobil, který kdy překonal magickou hranici rychlosti sta kilometrů v hodině – mimochodem přezdívaný „věčně nespokojená“, řídil Belgičan Camille Jenatzy. Úspěchu dosáhl už v roce 1899, jenže od té doby dominují auta na benzín a naftu.
Na právě probíhajícím pařížském autosalónu se však ukazuje, že není daleko doba, kdy se elektromobily velmi nahlas přihlásí o slovo. Ty současné už jsou připraveny vyjet, to je tady v Paříži patrné, ale nemůžeme očekávat, že se stanou masovou záležitostí.
„Ještě v několika dalších letech se budou elektrická auta rozvíjet postupně. Je třeba trochu vyčkat. Jsou už na úrovni aut se spalovacími motory, ale jejich dojezd je poměrně malý. Jsou určena především do měst a jejich okolí a s tímto využitím jsme připraveni je už dnes prodávat,“ vysvětluje Christophe Cottard z automobilky Peugeot.
Auta na elektřinu tedy v současné podobě zamíří především do měst, kde mohou bez problémů vytlačit auta se spalovacími motory. Z center velkých měst, v nichž bydlí 70 procent světové populace, by tak zmizely přívaly smogu.
„Dojezd okolo 150 kilometrů je totiž pro drtivou většinu obyvatel měst víc než dostačující. Auto jim vydrží na jedno nabití jeden až tři dny. Cílem aut s čistě elektrickým pohonem není nahradit vozy se spalovacími motory. Tuto roli mají hybridy, které se mohu pohybovat i na delší vzdálenosti. Současné baterie pro městský provoz stačí a výkon aut se spalovacími motory je s nimi srovnatelný.“
Vždyť 80 až 90 procent lidí najede ve městě v průměru 40 až 50 kilometrů denně. A právě tady je obrovský potenciál pro elektromobily. Na druhou stranu jsou stále příliš drahé.
„Baterie a elektrický pohon tvoří 60 až 70 procent ceny elektromobilu a to je příliš. V následujících dvou, třech letech tedy můžeme očekávat pouze pomalý rozvoj. A je třeba ho nastartovat dalšími službami. V první fázi očekáváme, že auta budeme pronajímat firmám, úřadům a samosprávě. Velké naděje také vkládáme do sdílení aut, tedy systému, který můžete znát z Paříže s jízdními koly. Postupným rozšiřováním se bude snižovat cena, vznikne trh s ojetými elektromobily, což opět sníží ceny a ty se dostanou na úroveň, kdy na takové auto dosáhne i obyčejný člověk.“
Elektromobily jsou navíc na samotném začátku rozvoje a je potřeba, aby se postupně vrátily náklady, které byly do jejich vývoje investovány. Nespornou výhodou, kromě nulových emisí, jsou provozní náklady, kdy jedno dobití baterií vyjde výrazně levněji než dotankování jedné nádrže benzínem nebo naftou.
„Elektřina je lepším řešením než zpracovávání ropy. Výroba elektrické energie produkuje méně CO2 než výroba paliv a jejich následné spalování. Přechod k elektromobilům není zbytečný, ale doslova nutný posun vůči životnímu prostředí. Elektřinu stejně musíme vyrábět, a je jedno, zda to bude pro ledničky nebo pro auta. Emise elektráren se navíc neustále snižují a ve Francii máme velmi dobře zajištěnu výrobu elektřiny v jaderných a vodních elektrárnách, což opět znamená nižší emise oproti uhelným elektrárnám. Globálně je prostě elektrická energie čistší,“ říká Christophe Cottard.
Tedy až čas rozhodne, zda se sázka na elektřinu v budoucnu ukáže jako správná cesta, nebo se raději vydáme cestou hybridních či vodíkových aut.
