Bezpečně autem i na kole
O prázdninách se na silnicích objevuje stále více dospělých, ale i dětí na kolech. Na některých je vidět, že jsou zvyklí jezdit i v silničním provozu, zatímco u dalších jde jen o jízdu rekreační a výjimečnou. Nezahálejí však ani koloběžky, tříkolky, skateboardy anebo kolečkové brusle. Děti asi častokrát neuvědomují, že vstupem na silnici či chodníky se z nich automaticky stávají účastníci silničního provozu. Zaměříme se proto na to, jaká práva a povinnosti mají „řidiči“ těchto dopravních prostředků?
Z hlediska zákona o provozu na pozemních komunikacích je to podle ředitele pražské Městské policie Vladimíra Kotrouše zcela jednoznačné. Na silnici může pouze kolo. „To je jediná problematika, kterou zákon upravuje. Do deseti let může dítě na kolo pouze pod dohledem osoby starší 15 let. Kolečkové brusle se v běžném silničním provozu na pozemní komunikaci pohybovat nesmějí, pouze na chodníku, a to v případě, že jejich rychlost nepřekročí rychlost chůze.“
Jezdec na kolečkových bruslích je totiž podle zákona považován za chodce, a proto by se na silnici měl pohybovat po levé straně. Naproti tomu koloběžka či tříkolka je považována za kolo a děti na nich by tedy měly mít povinně cyklistickou přilbu, a to až do osmnácti let. Jenže helma hlavu ochrání i dospělému. Dodejme, že podle tři roky staré změny zákona musí být při snížené viditelnosti kolo osvětleno vpředu bílým a vzadu červeným světlem a zároveň je zakázána jízda vedle sebe.
„Automobil při předjíždění cyklisty potřebuje určitý boční odstup. Pokud jedou dva cyklisté vedle sebe, tak prostor pro odstup je minimální a nebezpečí je obrovské - být zasažen zpětným zrcátkem nebo stržen větrným proudem. Proto je lepší jet za sebou. Poslední cyklista by ale měl jet mírně vlevo, protože se může stát, že vzájemný dotek kol znamená pád obou cyklistů,“ vysvětluje Robert Šťastný, odborník na bezpečnost silničního provozu.
I to je důvod, proč pravidla ukládají řidičům při každém míjení cyklisty použít blinkry. Každé jedoucí auto vytváří kolem sebe jakýsi vzduchový pytel, kterým může cyklistu doslova sestřelit ze silnice. A platí jasná úměra - čím větší auto a vyšší rychlost, tím větší nebezpečí pro cyklistu.
Podle Viktora Zeisela, který na kole absolvoval stovky kilometrů po celé Evropě, by auto mělo pří míjení cyklisty mít minimálně metrový odstup. „Každý, kdo jezdí po našich cestách, dobře ví, že jsou v zoufalém stavu a cyklista je tak na stav silnice často nucen reagovat prudkým manévrem zpravidla doleva. To jsou hodně nepředvídané situace. Mám tak pět nebo šest velmi pravděpodobných potenciálních kolizí, jsem velmi opatrný a mám vytrénované periferní vidění.“
Cyklisté by měli být také dobře vidět, barevné dresy a reflexní nášivky by měly být samozřejmostí. A navíc je důležité, aby se cyklista choval předvídatelně. „Ukazujme a naznačujme, co se chystáme dělat. Kolo bychom měli mít v dobré stavu a neměli bychom se stydět za barevné oblečení. Rozdíl ve viditelnosti mezi šedou nebo žlutou vestou s reflexními prvky je několik set procent.“
Ovšem možná by stačila maličkost. Aby řidiči aut pochopili, že jízda na kole po silnici není zrovna jednoduchá. „Ať se svezou na kole na silnici, protože to dostanou do krve a s helmou na hlavě získají trochu jiný pohled na provoz než přes čelní sklo.“
