Když mrzne, nepomůže ani sůl

Je to vina silničářů, řidičů, nebo vydatného sněžení? Zřejmě všeho dohromady. Silničáři se drží plánu zimní údržby, který se sestavuje už v létě a má samozřejmě různé stupně údržby v závislosti na počasí. Jenže stačí, když při sněžení nemá jeden nezodpovědný řidič správnou zimní výbavu a kamióny uvíznou třeba jako dnes ve votickém kopci.

„Je úplně běžné, že jeden z nich má letní gumy, zastaví, protože už dále jet nemůže, a za ním začnou zastavovat další vozidla. Následně při rozjedu, kdy autům prokluzují kola, vzniká na silnici ledovka. Se sypačem toho moc neuděláte, protože shrnujete sníh až od třícentimetrové vrstvy a zbytek musí zvládnout chemická sůl. To je prostě normální fyzika – led a auta, která ho dělají. Stačí, aby se potom kolona rozjela, auta led rozehřejí a silnice je opět sjízdná,“ konstatuje Jan Cihlář, který má na starosti zimní údržbu silnic prvních tříd ve Středočeském kraji.

Tam mají dnes na silnicích 41 sypačů a 22 traktorových radlic a každý ze strojů má přesně určenou trasu, kterou ošetřuje. Na zmíněném votickém kopci je to okruh dokonce poměrně krátký. „Měří jen 15 kilometrů. Při normálním počasí sypač zvládne projet 30kilometrový úsek tam a zpět. Tyto okruhy jsou posíleny už od začátku, i když počasí ještě není tak špatné, protože leží ve vysoké nadmořské výšce a tam je počasí nejhorší. Když sypače přestanou zvládat nával sněhu, posíláme navíc traktory na shrnutí sněhu – v současné době jsou tam tři.“

Při současném sněžení není neobvyklé, že když sypač dojede na konec své trasy, na jejím začátku to už není poznat. Sjízdnost ovlivňuje samozřejmě i druh posypu. Pokud fouká vítr, pak kamenná drť, která se používá jako inertní posyp, na silnici příliš dlouho nezůstane. Z tohoto pohledu je výhodnější solení, respektive zkrápění chloridu solného 22procentním roztokem solanky. „Solanka zabraňuje, aby nedocházelo k odvátí krystalů soli z komunikace. Tím pádem se navážou na vozovku a déle na ní vydrží,“ vysvětluje dispečer krkonošské zimní údržby Pavel Pospíšil.

Solení je ovšem dražší než kamenná drť, navíc působí určitou ekologickou zátěž. Ne ovšem tak velkou jako v minulých letech, kdy se používala čistá sůl. I proto je možné druh posypu na komunikaci výjimečně změnit oproti předem stanovenému plánu zimní údržby. Sůl se namísto inertu používá před očekávanou oblevou, zatímco inert místo soli naopak v době hustého sněžení a mrazu.

„Většinou je to v případech, kdy je velký spad sněhu a sníh zůstává na vozovce a kdy zároveň dojde k poklesu teplot pod –10°C až pod –15°C, při kterých je sůl méně účinná. Potom se vozovka jednorázově ošetří inertním posypem,“ popisuje Josef Bulka ze Správy a údržby silnic Karlovarského kraje. Podle meteorologů mají po současném sněžení přijít až dvacetistupňové mrazy, na které je ovšem i sůl krátká. Takže to bude ze strany řidičů chtít velkou opatrnost.