Při předjíždění raději dvakrát měř
Předjíždění. Manévr, který především na silnicích I. třídy připravuje o nervy tisíce lidí denně. Bohužel, někdy nejde jen o nervy, ale i o zdraví, často o život. Rozhodují setiny, tisíciny sekundy a chybný odhad či rozhodnutí vede k tragédii. Proto bychom měli znát nejen pravidla silničního provozu, ale také své schopnosti a možnosti svého auta.
Na předjíždění samotné pamatuje vzhledem k jeho nebezpečnosti zákon v samostatném paragrafu. Ten nestanovuje, kdy můžeme, ale naopak, kdy nesmíme předjíždět. „Když odhlédneme od případů, které směřují k ochraně slabších účastníků provozu na pozemních komunikacích – například zákaz předjíždění na přechodech pro chodce a na přejezdech pro cyklisty a bezprostředně před nimi, jsou to především ty případy, kdy výrazně vzrůstá riziko dopravní nehody – řidič nemá dostatečný rozhled k bezpečnému předjetí, nemůže se bezpečně zařadit před předjížděné vozidlo, předjíždění před nepřehledným vrcholem stoupání, v zatáčce nebo v její těsné blízkosti,“ vyjmenovává základní situace právník Jan Kněžínek.
Největší problém je pro mnohé právě odhad potřebné vzdálenosti a s tím související potřebný rozhled pro bezpečné předjetí. To se totiž nedá v rychlosti přesně spočítat, protože roli hraje rychlost našeho auta, auta předjížděného i případného auta v protisměru. „Řidič by si měl uvědomit, že ani při předjíždění nesmí překročit nejvyšší povolenou rychlost v daném úseku. Jestliže se tedy pohybuje na pozemní komunikaci, kde je povolena maximálně 90kilometrová rychlost, nesmí ji překročit ani při předjíždění. To musí zohlednit v okamžiku, kdy se rozhoduje, zda vůbec předjede a zdali je rychlost o pět kilometrů v hodině vyšší, má-li být legální, opravdu dostačující k bezpečnému předjetí.“
Ovšem nastanou situace, kdy náš odhad bude špatný a v rámci bezpečného dokončení manévru rychlost překročíme. „Primárně se jedná o následek, který řidič sám vyvolal, ale v extrémních případech se může jednat o jednání v krajní nouzi, které není protiprávní.“
To by ovšem opravdu platilo pouze v případech, kdy dojde k neočekávané změně situace, například auto, které předjíždíme, zrychlí a podobně. Mimochodem právě bránění v předjíždění je také přestupkem. „Nejdůležitější pravidlo, na které se často zapomíná, je, že se jezdí vpravo a při pravém okraji pozemní komunikace, což je první předpoklad pro bezpečné předjetí vozidla. Zákon dále zakazuje jakékoliv bránění v předjíždění – například zvyšování rychlosti nebo snižování bezpečné vzdálenosti pro zařazení vozidla.“
Na silnicích I. třídy se leckde setkáváme s tím, že pomalejší vozidlo uhne až přes čáru na krajnici a jeho řidič udělá rychlejšímu prostor. Leckde se tak vedle sebe potkávají i čtyři auta. Ovšem tato ohleduplnost a vstřícnost je v rozporu s pravidly. „Dá se říct, že pravidla provozu tento manévr neumožňují, protože řidič se musí pohybovat ve vyhrazeném prostoru v rámci vozovky, který má užít. Tato ohleduplnost s sebou přináší i další rizika – například krajnice může být nečistá, mohou na ní být kameny a může nastat opravdu nebezpečná situace. Tento manévr opravdu nemohu doporučit,“ vysvětluje Jan Kněžínek.
Na druhou stranu právě ohleduplnost a ochota vyjít si vstříc by zabránila při předjížděcích manévrech řadě kritických situací. Není to totiž o pravidlech, ale o ochotě si vyjít vstříc a hlavně si nekomplikovat život. Bohužel leckdy to na našich silnicích vypadá, jako by se po nich proháněli japonští kamikadze. Zvláště na silnicích I. třídy se najdou tací, kteří předjíždějí naprosto bezhlavě, plná neplná, povolená rychlost jim nic neříká, a slušní řidiči leckdy mají plné ruce práce, aby jim šli z cesty a přežili.
Předjíždění očima dopravních odborníků
Auto je svým způsobem zbraň a podle toho to při riskantních předjížděcích manévrech končí. Jen letos při nich zemřelo dvacet lidí. Zdá se vám to málo v porovnání s bezmála stovkou letošních obětí dopravních nehod? „Předjíždění patří spolu s nepřiměřenou rychlostí jízdy k nejzávažnějším přestupkům a na tisíc nehod připadá 21 usmrcených osob stejně jako u nepřiměřené rychlosti jízdy. Netragičtěji dopadly nehody, kdy došlo k ohrožení protijedoucího vozidla,“ upozorňuje Josef Tesařík z policejního prezídia a pokračuje: „Řidiči velice často chybují v tom, že předjíždějí, aniž by měli dostatečný přehled a rozhled o dopravní situaci. Zvlášť nebezpečné je předjíždění na dlouhých, rovných úsecích, kdy se řidiči vzájemně vidí a myslí si, že stihnou předjížděcí manévr dokončit. Tyto nehody potom končí čelními srážkami, jsou opravdu velmi nebezpečné a často tragické.“
Právě při ohrožení protijedoucího vozidla zemřela víc než polovina obětí. Tragicky však končí i nedodržení bočního odstupu nebo přehlédnutí už předjíždějícího vozidla. „Ještě než začnu signalizovat blinkrem předjíždění, musím si dostatečně prohlédnout vozovku za sebou, protože tam už může jet jiné, rychlejší auto, které už zahájilo předjížděcí manévr. Přestože by řidič tohoto vozu případně porušoval zákon, protože překračuje povolenou rychlost, já bych byl příčinou krizové situace,“ upozorňuje šéf Polygonu Most Jiří Patera.
Je totiž třeba mít na paměti, že se vůbec nejedná o jednoduchý manévr. „Předjíždění jsou vlastně dvě zatáčky, které si jako řidič svým úmyslem sám vytvořím – rozhodnu-li se tedy předjíždět, vím, že budu muset jet jednou vlevo a potom vpravo.“
Základem bezpečného předjíždění je správné vyhodnocení situace před samotným manévrem. „Pojedu-li na silnici I. třídy 90kilometrovou rychlostí a přede mnou jedoucí kamión pojede 80 km/h, bude předjížděcí manévr velmi dlouhý, takže řidič bude muset mít dostatečný rozhled před sebe. Desetikilometrový rozdíl v rychlosti je pro předjíždění opravdu malý. Například osobní auto, které pojede přede mnou těsně pod hranicí devadesátky, nikdy nemohu předjet, pokud chci dodržet pravidla.“
Nejde však jen o to situaci správně vyhodnotit. I potom totiž často chybujeme. „První chyba bude, že předjíždění začnu prostřednictvím blinkru signalizovat pozdě. Druhá chyba je, že se najíždí blízko za vozidlo, které chceme předjet, a potom následuje prudká změna směru a to není dobře. Chyby se také často dělají při dokončování předjížděcího manévru, tedy při zařazování se zpět do svého jízdního pruhu. Platí, že bych měl zrychlovat do povoleného maxima a potom se vracet pozvolna s pravým blinkrem.“
Přesto může dojít k situaci, kdy zjistíte, že předjíždění nemůžete bezpečně dokončit. Ať už se objeví kvůli vašemu špatnému odhadu auto v protisměru nebo jiná překážka. V takovou chvíli máte na rozhodnutí setiny sekundy. „Primární je zpomalit vlastní vozidlo. Potom musím doufat, že řidič předjížděného vozidla nezpomalí, ale bude nadále udržovat stejnou rychlost, abych se za ním mohl opět zařadit. Je to mnohem lepší, než na poslední chvíli začít zrychlovat a předjíždění dokončit, protože směřujete do kolize mezi dva vozy,“ vysvětluje Jiří Patera.
Takové situace už však zavánějí průšvihem, proto bychom si každý předjížděcí manévr měli pořádně rozmyslet a připravit. Hřbitovy jsou totiž plné střelců, kteří špatně mířili, a bohužel i jejich obětí.
