Jedete na noc? Vyspěte se

Podle odborníků si však tímto způsobem odjezdu doslova koledujete o problémy. Řidič by totiž měl být v absolutní pohodě, a pokud má před sebou stovky kilometrů, platí to dvojnásob. Jenže to si málokdo uvědomuje.

Řidiči se často mylně domnívají, že když denně jezdí stejnou trasou do práce, jsou připraveni na všechny záludnosti dlouhé jízdy. „První rozdíl je v tom, že cestu do práce dokonale znají a nejezdí dlouhou trasu. Za druhé je řidič ve voze sám, je svým pánem, a nikdo ho neotravuje. Naopak když jede na dovolenou, jede většinou s posádkou a tam mohou nastat konflikty a problémy – například jeden chce zastavit, ale druhý ne; silným rušivým elementem v autě jsou také děti. Tyto situace celkově zvyšují napětí ve voze, takže nejde jen o hustotu provozu, ale také o obsazenost vozidla,“ říká dopravní psycholožka Vlasta Rehnová.

Před odjezdem si proto raději udělejte klidnou hodinku – všechno sbalte, dejte si s celou rodinou v klidu kafe nebo čaj a teprve potom vyrazte. „Vhodné je jednotlivé činnosti rozdělit mezi členy rodiny, aby všechno nezůstalo na jednom, hlavně ne na řidiči. A opravdu se snažte udělat si před odjezdem klidnou chvilku, ve které třeba můžete zkontrolovat, jestli jste na něco nezapomněli, anebo si můžete povídat o nadcházejících dnech volna.“

Ovšem vybrat správný čas odjezdu je někdy pěkný oříšek. Někdo kvůli přesně nasmlouvanému času příjezdu nemá příliš šanci to ovlivnit, jiný zase ani nechce – vnímá cestu jen jako přesun na místo vytoužené dovolené, a tak ho chce „odbýt“ v noci. To však nemusí být dobrá varianta. „V první řadě by se řidič měl před cestou vyspat a nevyjíždět třeba v deset večer na tisícikilometrovou cestu, kterou navíc chce v rámci možností ujet co nejrychleji – pokud možno na jeden zátah. To se nedá vydržet. Naopak by bylo lepší, kdyby vyráželi ve tři hodiny odpoledne, ne ve spěchu, a dělali například po dvou hodinách pravidelné přestávky. Potom do cíle cesty dojedou v pohodě a v klidu,“ doporučuje řidič mezinárodní přepravy Jiří Plosza.

Na noční vypětí totiž naše tělo není za normálních podmínek stavěné a krize dřív nebo později přijde. Těžko se jí někdo vyhne jen silou vůle. „U mě se krize dostaví většinou mezi čtvrtou a šestou hodinou ranní. Na sobě to už poznám, a když krize přichází, raději zastavím, dvě hodiny se prospím a potom jedu dál.“

Výhoda denního přesunu je i v možnosti poznat blíž kraj, kterým projíždíme. Ideální je počítat s případnými kolonami a právě tam si udělat přestávku. „V místech, kde se očekávají kolony, je vhodné si najít bod na odpočinek, kde se můžete na chvíli zastavit a uklidnit se – zajeďte třeba někam do zeleně mimo hustý provoz. Nebo se můžete vydat za nějakou aktivitou, která samozřejmě není příliš vzdálená od původní trasy cesty,“ uzavírá psycholožka Vlasta Rehnová.

Ačkoliv si to mnozí nechceme připustit, dovolená začíná odjezdem z domova, ne až příjezdem do místa dovolené, tak se podle toho zařiďte.

Turistické informace v seriálu Autem po Evropě připravujeme ve spolupráci s ÚAMK.