Karel Loprais o dakarských bahnech

1. leden 2011

Když se řekne rallye Dakar, každý si hned představí sucho, vedro, písek a poušť. Jenže pozor, ať už kdysi v Africe, nebo teď v Jižní Americe se právě v bahně dají pohřbít naděje na dobré umístění. Své o tom ví šestinásobný vítěz dakarského maratónu v kategorii kamiónů Karel Loprais, který bude opět držet palce svému nástupci za volantem speciálu kopřivnické automobilky Tatra synovci Aleši Lopraisovi.

Toho bude tentokrát místo Slováka Jara Miškolciho navigovat dlouholetý parťák strýce Karla v kabině dakarské tatrovky Josef Kalina. „Bývalý navigátor měl nějaké osobní problémy, které musel neodkladně řešit, a proto jsme za něho museli najít náhradu. První jméno, které se mi objevilo v hlavě, bylo pochopitelně Pepa Kalina, protože jsme toho spolu zažili za ta léta na rallye Dakar hodně. Byla to velmi příjemná chvíle, když Pepa naší nabídku přijal. Jsem velmi rád, že je zase zpět v týmu,“ říká Karel Loprais.

Jak si myslíte, že bude probíhat spolupráce mezi Alešem a Josefem? Aleš je přece jen typem jezdce, který jede na hraně, zatímco Pepa je naopak rozvážný navigátor. „Určitě jim to bude klapat, protože Pepa umí skvěle číst itinerář a zvládne i Aleše trochu přibrzdit. Tyto maratónské závody se nejezdí od startu do cíle na doraz, někdy je lepší dokonce zastavit a terén prozkoumat vlastními silami.“

V knihách věnovaným Dakaru jsem se dočetl, že na africkém Dakaru se některá auta doslova topila v bahně. Je možné něco podobného zažít i na Dakaru v Jižní Americe? „Bahna nebo soliska tam určitě jsou a rozhodně bych nikomu nepřál, aby to zažil. Společně s Pepou Kalinou jsem si tím prošli na našem prvním Dakaru v roce 1986, kdy jsme se ze soliska dostávali čtyři hodiny pouze pomocí vlastních sil.“

Pořadatelé přidali do trasy víc písku a vedou ji severněji, blíž k hranicím s Peru. Co z toho lze očekávat? „Letos jede Dakar nejvíc kamiónů za posledních několik let, takže konkurence se zvětšila. Předpokládám, že do boje o umístění na stupních vítězů by mohlo zasáhnout zhruba dvacet kamiónů a tatra bude mezi nimi. Alešovi bych z celého srdce přál, aby svoji třetí příčku vylepšil – má vlastně dvě možnosti, z nichž bych samozřejmě bral tu lepší, tedy první místo v kategorii kamiónů (smích),“ komentuje Karel Loprais.

autor: jař
Spustit audio