Dakarský deník 10 – k rallye Dakar už hlad nepatří
K začátkům rallye Dakar patřil i hlad. Dnes už s ním slavná vytrvalostní soutěž spojena není. Každý den je o žaludky nejen soutěžících, ale všech, kteří patří do konvoje rallye, dobře postaráno.
Nasytit dva a půl tisíce lidí, patřících do konvoje rallye Dakar, není nic jednoduchého. Jenže pořadatelé dobře vědí, že musí vyčerpaným a chronicky unaveným soutěžícím zajistit přísun potřebné energie především a právě jídlem. Tady v Jižní Americe, kde ani v chilské poušti Atacama nejste úplně stranou civilizace to není takový problém jako kdysi v afrických pouštích bez zpevněných cest. Trvanlivé jídlo tam musela vozit velká terénní auta po náročné soutěžní trase. A tak ho byl spíš nedostatek.
Jenže čas trhnul oponou a rallye Dakar má dnes oficiálního dodavatele potravin, který vaří v každém bivaku slavné soutěže. Využívá k tomu celkem deset kamiónů. Pokud si odmyslíte plastové příbory i talíře, lavice a nad hlavou celtu místo stropu, podobá se dakarské stravování tomu v závodní kuchyni velkých podniků. Nechybí tu tácy, tabule s křídovým nápisem, co dnes bude dobrého, a samozřejmě ani personál, který jídlo vydává. V tomto týmu včetně kuchařů najdete sedmdesát lidí. Rozdíl je také v tom, že se vaří a ohřívá v přistavených kamiónech. A že se tam toho ukuchtí!
Den co den je vydáno dva tisíce snídaní, tisíc obědů a 2300 večeří. Soutěžící si navíc mohou místo oběda, který pochopitelně většinou nestíhají, vzít balíček. A pokud by vás ta spousta jídla zajímala na váhu, vězte, že denně spořádají dakarští účastníci 1,5 tuny jídla.
