Dakarský deník 8 – řidiči kamiónů nechtějí systém HANS
Pořadatelé rallye Dakar, která má dnes na programu poslední etapu před volným dnem, se snaží zvyšovat bezpečnost závodníků. A to také tím, že podmínkou účasti v závodě jsou různá zařízení, která mohou při nehodě zachránit život. Mezi ně patří systém HANS, který musí mít nově i posádky kamiónů. Jenže tento předpis se moc nepovedl.
Systém úspěšně prošel královnou motoristických disciplín – formulí 1. Jde o zařízení, které se nasadí na krk závodníka pod bezpečnostní pásy a připevní se k němu přes popruhy přilba. V případě nárazu tento systém hlavu udrží, aby nebyla prudce vykloněna dopředu ani do stran a nedošlo ke zranění páteře. Zdánlivě jasně pozitivní krok směrem k bezpečnosti účastníků rallye Dakar. Jenže v kategorii kamiónů byste takové nadšení mezi posádkami hledali jen těžko.
„Něco jiného je jezdit na okruhu se systémem HANS dvě až tři hodiny a být s ním v kabině závodního kamiónu třeba dvanáct hodin,“ vysvětluje Jaromír Martinec z posádky tatry řízené Brazilcem Andrem De Azevedem.
Piloti kamiónů si houfně stěžují, že přilba neustále na nerovnostech narážejí do konstrukce a že mají hlavu příliš upevněnu směrem dopředu bez možnosti jednoduše se otočit. Tím ztrácejí důležitý přehled o dění vedle jejich velkého a těžkého auta i za ním. Jak to může být nebezpečné v případě, že kamión v prachu předjíždí rychlejší motorkář nebo čtyřkolkář, nemusím asi moc vysvětlovat.
Víte, jak to spousta posádek řeší? Mají buď popruhy povoleny, nebo neupevněny vůbec. Používání systému HANS tady totiž nikdo nekontroluje. Potvrzuje se tak nejspíš teorie, že se pořadatelé rallye Dakar rozšířením povinnosti mít systém HANS i v kamiónech chtěli jen ukázat v dobrém světle před Mezinárodní automobilovou federací FIA, bez ohledu na to, že tenhle jinak skvělý systém zachraňující životy je pro tyto účely přinejmenším málo vhodný.
