Dakar 1994: Paris - Dakar - Paris

Kopřivnická Tatra se v tomto roce postavila na start se dvěma vozy TATRA 815 v provedení 4x4. První automobil byl postaven na základě auta rychlé hasičské pomoci a jela s ním posádka Loprais, Stachura a Ing. Kalina (401). Druhý automobil byl repasovaný valník dobře známý z minulých ročníků soutěže. Tehdy s ním startoval vždy Lopraisův tým, nyní jel s posádkou Kahánek, Sklenovský a Buchtyár (402). Tým TATRA doprovázeli dva mechanici - Kořený a Gilar - a to nikoliv v doprovodném voze, ale letecky.

Služby našich nákladních automobilů i v tomto roce využila v roli doprovodu řada zahraničních účastníků, včetně organizátorů. Kromě kamionů jsme měli zastoupení i v kategorii motocyklů a osobních automobilů. Zasloužil se o to Tuareg KOVO S+P RACING. Do závodu motocyklů nastoupili jezdci Bohumil Poslední a Libor Podmol na motocyklech KTM. V kategorii osobních automobilů nasadil tým tři vozy Land Rover s posádkami Kakrda - Lamač (294), Podzimek - Sviták (295) a Krejsa - Záruba (296). V roli doprovodu absolvoval soutěž kamion LIAZ s posádkou Fajtl - Birke - Bejdl.

Soutěž nezačala pro tým Tatra nejlépe. Ještě, než se účastníci nalodili v Granadě na lodě, absolvovali dvě speciální etapy. V té druhé bohužel havarovala Kahánkova posádka. Utrhla se s ní krajnice, kamion se několikrát převrátil a skončil pod poměrně strmým svahem. Posádka naštěstí nebyla zraněna. Kamion nebyl nijak závažně poškozen, ale vyprostit se ho podařilo až druhý den, a tak musela naše posádka ze soutěže odstoupit. Pro druhý kamion to byla nepříjemná situace, protože tato Tatra vezla náhradní díly a pneumatiky. Posádka se nakonec po drobných a nutných opravách vydala druhému vozu naproti a k soutěži se připojila v Tan - Tanu. Zbytek soutěže absolvovala ve funkci doprovodu druhého vozu.

Tento ročník nebyl náročný technicky. Byl však náročný jezdecky. Jezdilo se totiž strašně rychle. A z toho nakonec vytěžila maximum nová Tatra pod Lopraisovým vedením. Od začátku se pohybovala mezi prvními čtyřmi. Všem, kteří fandili Lopraisovi, určitě zatrnulo při zprávách, že jsou nezvěstní. V etapě z Ataru byl po průjezdu první kontrolou, kde Tatra projela osmá a byla řádně zaznamenána, závod přerušen. O kus dál totiž stály v cestě písečné duny, které se nedaly projet. Tatra se k nim naštěstí nedostala, protože poprvé a naposledy v tomto ročníku zabloudila.

Po určité době posádka našla cestu a vrátila se zpět do průjezdní kontroly. Tam jim bylo řečeno, že závod byl přerušen a že bude pokračovat až o den později. Tatra se tedy pohodlně přesunula na místo nového startu. Problém nastal v tom, že odpovědný komisař opomenul průjezd nahlásit a vznikla panika. Když se potom Tatra objevila na startu následující etapy, všichni se divili, jak je to možné.

V polovině soutěže v Dakaru již Lopraisův tým figuroval na prvním místě v kategorii kamionů. V Dakaru se Lopraisově posádce dostalo zvláštního ocenění, když dostala cenu senegalského ministra dopravy pro nejrychlejší kamión v cíli první poloviny rallye. Lopraisova posádka neměla v tomto ročníku s vozem žádné vážné technické problémy. Měnili pouze vak pérování zadní nápravy, jehož přívod vzduchu poškodil kámen. Hodně starostí však nadělaly pneumatiky. Během závodu zničili celkem deset pneumatik.

Na závěr absolvovali úspěšní účastníci triumfální průjezd francouzskou metropolí, při kterém nechybělo společné fotografování před Vítězným obloukem. Po absolvování více jak 13 000 soutěžních kilometrů triumfovala Tatra historickým úspěchem. Zvítězila v kategorii kamionů a v celkovém pořadí se umístila na 6 místě, což je v historii rallye nejlepší výsledek, kterého nákladní automobil dosáhl.

Oba dva naši motocyklisté se neustále trápili se svými stroji KTM. Jak se ukázalo, volba motocyklu nebyla nejšťastnější, často opravovali, několikrát měnili motor, stroje měly poměrně malou palivovou nádrž, poruchová byla převodovka, a ani písty nebyly nejvhodnější. Na poruchu motoru nakonec skončil svoji účast Podmol, který musel v osmé etapě vzdát. Navíc motorku, kterou na trase zanechal, již nenašli. Poslední nakonec soutěž dokončil na 44. místě klasifikace motocyklů.

Ze tří osobních automobilů Land Rover dorazila do cíle v Paříži pouze Krejsova posádka. Soutěž dokončila na 42. místě kategorie automobilů. Kakrdova a Podzimkova posádka doplatila hlavně na špatně nastavené pérování zadní nápravy. Navíc Podzimkova posádka skončila účinkování v soutěži ošklivou nehodou. Vůz se s nimi několikrát převrátil a moc z něho nezbylo. Ukazálo se však, že konstrukce sedaček a bezpečnostního rámu byla dokonalá, a posádka vyvázla bez zranění.

16. Rallye Paris - Dakar - Paris 28.12.1993 - 16.01. 1994

Délka: 13379 km

Počet startujících: 220
Moto: 96
Auto: 96
Truck: 28

Trasa: Paris - Chailley - Bordeaux, Bordeaux - Granada, Granada - Rabat, Rabat - Agadir, Agadir - Tan-Tan, Tan-Tan - Dakhla, Dakhla - Nouadhibou, Nouadhibou - Nouakchot, Nouakchot - Dakar, Dakar - Atar, Atar - Nouadhibou, Nouadhibou - Tan-Tan, Tan-Tan - Ouarazate, Ouarazate - Melilla, Melilla - Motril, Motril - Chateu de Lastours, Chateau de Lastours - Eurodisney Paris

Státy: Francie, Španělsko, Maroko, Mauretánie, Senegal

V cíli: 114 účastníků
Moto: 47
Auto: 57
Trucky: 10

Pořadí:
Moto: 1. Orioli (Cagiva), 2. Arcarons (Cagiva), 3. Meoni (Honda)
Auto: 1. Lartigu/Perin (Citroen), 2. Auriol/Picard (Citroen), 3. Wambergue/Cottret (Bourgo)
Truck: 1. Loprais/Stachura/Kalina (Tatra), 2. Sugawara/Shibata (Hino), 3. Marvy/Pons/Dujon (Perlin)