Co je a není parkování?

O tom, že tyto zóny jsou vyhrazeny těm, kteří mají patřičnou parkovací kartu není pochyb, ale pod předepsanou značkou označující parkování bývá zpravidla dodatková tabulka s časovým údajem vymezujícím platnost značky.

"V tomto případě platí, že se jedná o vyhrazené parkoviště, které podléhá určitému zvláštnímu režimu. Navíc, v kombinaci s vodorovnou dopravní značkou časově omezené stání to znamená, že v určitou dobu se jedná o vyhrazené parkoviště a v určitou dobu o parkoviště určené k běžnému užívání - jak je to uvedeno na dodatkové tabulce u dopravní značky," vysvětluje dopravní právník Jan Kněžínek.

Zóny nejsou osazeny značkami zakazujícími zastavení a stání, a tak za určitých podmínek v nich může zastavit nebo stát kdokoli i v době vyhrazené pouze majitelům parkovacích karet.

"Primárně je určeno pro oprávněné uživatele a ostatní na něm mohou stát za předpokladu, že neomezí ani neohrozí ostatní účastníky siničního provozu a zejména oprávněného uživatele parkoviště."

Ale má to své ale. Sice není dáno, co ještě není a co už je parkování, ale platí pravidlo pro vyhrazená místa rezidentů nebo firem.

"Pokud se jedná o dobu, ve které jde o vyhrazené parkoviště, platí limit 3 minut jako oprávněná možnost stání jediného vozidla."

Někoho by mohlo napadnout, že bude-li ve voze někdo sedět, pak vlastně nejde o parkování, ale opravdu je rozhodující doba 3 minut.

"Nic nebrání tomu, aby řidič objel blok a znovu zaparkoval, ale doba jediného zastavení a stání nesmí překročit dobu 3 minut."

A pak jsou tady ulice, kde začínají a končí hranice zóny. Na jedné straně tedy může být vyhrazené parkování a na druhé ne. A týká se to i jednosměrných ulic.

"V jednosměrné ulici se používají dopravní značky označující parkoviště na obou stranách. Pokud na jedné straně není toto vyhrazené parkoviště označeno, platí obecná ustanovení zákona - je možné zastavit a stát pouze za předpokladu, že zůstane alespoň 3metrový průjezdný pruh."