Učíme se klouzat
Zatím nejvíce přidělal sníh řidičům starosti v listopadu a vypadá to, že vánoční svátky na většině míst zrovna bílé nebudou. Ale co není, může být. A tak se tentokrát připravíme na to, co dělat a především, jak se chovat až sníh napadne. Nebudeme zrovna stavět sněhuláky nebo se koulovat, ale poradíme vám, jak jezdit na sněhu. Tedy řídit. Pro někoho možná zbytečné, ale i statistiky dopravních nehod dokazují, že to zrovna neumíme. Vždyť nárůst nehod při sněhové kalamitě je leckdy i dvojnásobný.
Na sněhu je ke smyku logicky daleko bliž než na suché silnici. A na té nás drží čtyři plochy o velikosti lidské dlaně.
"Prvním předpokladem je kvalitní zimní pneumatika tak, aby se dokázala prohřát, otevírat, čistit a aby záběrové vlastnosti vozu přenesla na vozovku," potvrzuje šéf výcvikového polygonu v Mostě Jiří Patera.
Kdo má na svém autě sjeté, u zimních pneumatik to znamená vzorek pod 4 mm, nebo dokonce letní pneumatiky, neměl by vůbec za sněhu vyjíždět, protože je ostatním životu nebezpečný. Sníh a břečka na vozovce vyžaduje také o poznání větší předvídavost a rozvahu.
"Je nutno jet klidně, pomalu a plynule s tím, že si musíme být vědomi toho, že všechny úkony, tedy řízení, předjíždění, což jsou dvě zatáčky, zpomalení auta se musí provádět podstatně pomaleji, klidněji a včas avizovat."
Nejhustší doprava je ve městech, kde také nejčastěji dochází k nehodám. Právě tam bychom měli bedlivě sledovat, jaký povrch se pod rozježděným sněhem ukrývá.
"Mokrá kostka je velmi nebezpečná a klouzavá, horší to bude v zimě, kdy je na kostkách ledová či sněhová tříšť. Tam, kde je asfalt, je možné jet nějakou rychlostí, ale na břečkou pokrytých kostkách je třeba jet výrazně pomaleji."
Svoji roli hrají i na první pohled nedůležité maličkosti.
"Je třeba vnímat silniční provoz i z hlediska dopravního značení nebo kolejí. Jednoznačně tam, kde je sněhová tříšť, a najíždím na koleje, tak to může auto unášet a nasměrovat jej do jiného směru, současně to má velký vliv i při brždění. Obdobné je to na přechodech pro chodce natřených barvou, tam je v těchto dnech minimální adheze."
A s tím bychom měli vždy počítat. Také bychom se neměli v případě, že nám auto na takovém místě, například na tramvajové koleji, uklouzne, leknout a třeba prudce trhnout volantem, protože poté co pneumatika sjede z povrchu s nižší adhezí, opět se chytí a auto by nám mohlo prudce změnit směr, například do zaparkovaných aut. Při jízdě po silnici zapadané sněhem mnozí z nás neví, zda zvolit vyjetou stopu od auta před námi nebo zda jet raději čerstvou sněhovou vrstvou. Jak kdy.
"Pokud je teplota okolo nuly, pak je výhodnější jet ve vyjetých kolejích, protože stopa nebude zmrzlá. Ovšem pokud se stopa vyjetá auty udusá, zpevní a je velký mráz, pak je velice nebezpečná. V takovém případě volíme jízdu mimo stopu, ale musíme jet daleko opatrnější, protože bude v hlubším sněhu. Můžeme ovšem očekávat standardní zpomalení auta. Ve stopě, která je ujetá, může být místy asfalt, ale také ujetý sníh nebo led, pak je to horší pokud jde o předvídání situace, která nás čeká a je to náročnější. Každopádně vše musí být pomalé a v klidu."
