Na chodník nebo na silnici
Jaro je definitivně tu a vzhledem k letošní zimě nemusíme ani moc oprašovat kola a koloběžky, abychom mohli vyrazit na projížďku. Samozřejmě, jízda na těchto dopravních prostředcích má svá pravidla, která bychom měli dodržovat stejně, jako když sedíme za volantem anebo jdeme pěšky. Bohužel, stačí se podívat na silnici a hned je jasné, že v tom máme někdy opravdu pěkné zmatky. Schválně, jestli víte, kde může jezdit koloběžka, a zda kolečkové brusle patří na chodník nebo silnici. Pokud neznáte odpověď, pak si přečtěte následující článek.
Z hlediska zákona je nejjednodušší jízdní kolo, protože u toho je naprosto jasně definováno, že patří na silnici, přičemž děti do deseti let musí mít doprovod starší 15 let. Až do plnoletosti, tedy 18 let, je prodloužena povinnost mít při jízdě cyklistickou přilbu a při snížené viditelnosti je nutné, aby kolo bylo vepředu osvětleno bílým a vzadu červeným světlem, klidně i blikajícím. Kromě toho by podle Jaroslava Humhala, preventisty pražské Městské policie, nemělo na kole chybět další vybavení.
"Kolo by mělo mít dvě na sobě nezávislé funkční brzdy, také odrazky - přední bílou, zadní červenou a oranžové odrazky v paprscích kol - a doporučujeme i zvonek. Mnoho cyklistických stezek je kombinováno se stezkou pro chodce, takže nemusíte neustále křičet, ale stačí jednoduše zazvonit."
Jízdním kolem se z hlediska provozu na pozemních komunikacích rozumí i koloběžka, což je přesná citace z novely zákona. Měla by být stejně vybavena a jezdit by se na ní mělo jen v cyklistické přilbě a na silnici. Jenže zkuste si v praxi představit čtyřleté dítě na koloběžce, byť s přilbou a doprovodem rodičů, jak jede po silnici. Zvláštní je i postavení koloběžky na elektrický pohon, jak potvrzuje ředitel pražských strážníků Vladimír Kotrouš.
"Protože objem kubických centimetrů neodpovídá malému řidičskému průkazu na malý motocykl, tak nepodléhá schvalovacímu procesu jako vozidlo na pozemních komunikacích. Je to tedy v podstatě hračka, ale musí se k tomu přistupovat jako k běžnému jízdnímu kolu nebo koloběžce."
Jinými slovy to znamená, že může na silnici bez nutnosti řidičského oprávnění. Tam by se ale určitě neměli objevit lidé na skateboardu anebo kolečkových bruslích, protože jsou považováni za chodce a měli by využívat hlavně chodníky.
"Mohou se pohybovat na chodníku, pokud jejich rychlost nepřekročí rychlost chůze."
Což je ovšem mnohým málo, a tak dost často potkáváme vyznavače jízdy na kolečkových bruslích i na silnicích, kde podle Martina Plecitého mnozí trénují stejně, jako cyklisté.
"V první chvíli to bude velký rozdíl, protože to pro vás bude šok, pokud uvidíte někoho, kdo se na vás řítí rychlostí, kterou nepředpokládáte, ale to je v podstatě stejný problém, jako u cyklistů. Jezdec na in-line bruslích se chová ještě obezřetněji, než cyklista, protože si je vědom, že vůči němu nemají ostatní řidiči respekt, a proto se snaží dávat si větší pozor. Pokud potkáte bruslaře na silnici, tak ve většině případů to bude zkušený jezdec, který in-line brusle umí dokonale ovládat, a také ví, jak se na silnici má chovat. Chovejte se k nim tedy jako k cyklistům."
I když podle zákona jezdec na in-line bruslích nemá na silnici co dělat. A naopak cyklista či koloběžkář na chodníku by mohl totiž dostat pokutu až 2 000 korun. Na druhou stranu, pro malé děti je chodník výrazně bezpečnější, i když samozřejmě nejlepší jsou cyklistické stezky, kterých je u nás ovšem velmi málo. A tak by rodiči měli hlídat své děti nejen proto, aby se jim nic nestalo, ale také proto, že, jak upozorňuje Vladimír Kotrouš, za ně nesou odpovědnost.
"V případě, že dojde k určité nehodě - na sídlištích velmi časté, kdy dítě nezvládne jízdu z kopce a narazí do zaparkovaného motorového vozidla, pak může být škoda na majetku i v řádu několika tisíců korun. To znamená, že odpovědnost za škodu je na zákonném zástupci, tedy rodiči."
