Dusík? Raději dětem zmrzlinu...
Tak co, už máte přezuto? Až sem zaznělo sborové: ANO! Tak to jsme rádi, odpovídám za celou motoristickou redakci. Kromě pneumatik jako takových, mě bude zajímat ještě jedna věc, a to sice co v nich máte? Přece vzduch, klepou si mnozí z vás na čelo. Ti kteří ale autům, jak se říká, "hoví" trochu víc si na čelo neklepou, protože vědí, že do pneumatik se v posledních letech hodně dává také dusík nebo-li inertní plyn. A řada z vás ho v pneumatikách v dobré víře má. Pro takové řidiče ale máme špatnou zprávu, jsou to veskrze vyhozené peníze.
Už dvakrát jsme vám říkali, že, zjednodušeně řečeno, když si do pneumatik dáte dusík, je to, opět zjednodušeně řečeno, větším přínosem pro vašeho "pneuservismana", protože podpoříte jeho podnik. Pochopitelně v pneuservisech se dozvíte něco jiného. Také internetové stránky prodejců nebo výrobců příslušných směsí je chválí. Jeden z výrobců směsí, SIAD, píše na internetu, že směs lépe tlumí nárazy, snižuje úniky z pneumatiky, výrazně snižuje zahřívání pneumatiky a konstantním tlakem v pneumatice zvyšuje stabilitu vozidla, čímž také snižuje spotřebu pohonných hmot. Už před rokem jsme o tom mluvili s Liborem Tošnarem. "Další vlastností z takzvaných pěti P, které směs má, je minimální oxidace. Směs neobsahuje kyslík, tudíž nemůže uvnitř pneumatiky oxidovat."
To je pro pneumatiky velmi důležité, jak si později vysvětlíme, nicméně škoda je, že naší letošní nabídky k rozhovoru už v SIADU nevyužili. Zavolali jsme tedy alespoň konkurenci, firmě LindeGas, která je s propagací tohoto produktu na svých internetových stránkách, řekl bych, "umírněnější". Také proto jsme jim rovnou položili otázku, jak se říká, na "férovku". Poznám rozdíl inertní směs versus vzduch v běžných podmínkách?
"To je otázka, zda-li, řekněme, běžný řidič při standardním zatížení pozná nějaký výrazný rozdíl. Samozřejmě mnohem více se projeví výhody inertní směsi při extrémnějších podmínkách, například při změnách teplot nebo při najetí velkého počtu kilometrů," říká Marek Peterka, člověk, který se prodejem inertních plynů do pneumatik živí.
Pojďme se podívat, co na to říká nezávislý chemik, inženýr a doktor Ondřej Prokeš z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. "Srovnáváme tady dvě věci, huštění pneumatiky vzduchem a dusíkem. Vzduch je ze 79 % tvořen dusíkem, zbylých 21 % je kyslík. Jsou tam i další plyny, ale ty nás teď nezajímají. Druhou směsí je tedy inertní směs, která obsahuje zhruba 99 % dusíku. Foukání pouze dusíkem je rozdíl nějakých 20%, což je jen velmi malé vylepšení hustící směsi. Dusík tedy nemůže oproti stávajícím technologiím, oproti použití vzduchu, přispět žádným způsobem k zlepšení chování automobilu na silnici."
Slyšeli jste, že jeden pracovník firmy, která se zabývá prodejem plynů, mluvil o huštění inertní směsí jako o záležitosti, která má oněch všech 5P. Tato praxe je ale rozhodně běžnější než ta, o které jsme posléze slyšeli od druhého člověka z tohoto " byznysu", který už byl o dost umírněnější. Nicméně nezávislý chemik je před chvíli "uzemnil" oba dva.
Tady bychom mohli teoreticky skončit. Slyšeli jste, že inertní plyn nemá v kolech auta větší význam a hotovo. To bychom ale nebyli my, kdybychom Vám téma nezpracovali do posledního detailu. Napadá mě tu otázka, jak často kontrolujete tlak v gumách? A děláte to vůbec? Ptám se proto, že někdo by klidně mohl po informacích, které propagují huštění pneumatik inertním plynem, nabýt dojmu, že když si jím nechám gumy nafouknout, tak už se k nim nebudu muset ohýbat tak často a tlak kontrolovat. Ona směs totiž údajně drží tlak lépe než vzduch. Skvělé vlastnosti inertních směsí jsou založeny na tom, že dusík má větší molekuly než kyslík. Kvůli tomu hůře uniká otvory mezi ráfkem a pneumatikou, pomaleji se ohřívá, lépe tlumí nárazy a tak dále. Vlastně většina vlastností vychvalovaných inertních směsí stojí na velikosti molekul. Kdybyste náhodou potkali někoho, kdo Vám bude povídat, že dusík je větší než vzduch, můžete se smát tak, jako inženýr doktor Ondřej Prokeš z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.
"Je to přesně naopak, větší molekuly má totiž kyslík. Já bych se ale vrátil spíš úplně na začátek. My se domníváme, že naše silnice mají tolik děr, nerovností a hrbolů, že způsobí při každém nárazu pneumatiky do ráfku lehké odchlípnutí pneumatiky. Do pneumatiky se tak dostane, ať už prostou difúzí, nebo jakýmkoliv jiným dějem, kyslík. Tím se vlastně úplně ztrácí výhoda inertní směsi a huštění touto směsí tedy nemá žádný význam."
Takže, i když už dusík v pneumatice máte, nepodléhejte dojmu, že tlak není potřeba pravidelně kontrolovat. Jestli získáte pocit, že vaše auto se po nafoukání kol inertním plynem zlepšilo, buďte každopádně rádi, ale věřte nám, dusíkem to není zcela určitě.
"Použijeme-li pouze dusík, tak nedochází k žádnému většímu zlepšení, řádově v desítkách procent. Ani náhodou, to prostě není možné. Obě hustící směsi se svými vlastnostmi sobě v podstatě rovnají."
Vlastnosti inertního plynu a vzduchu jsou totiž téměř stejné. A platí to, i když uvěříte, že by dusík mohl zásadně lépe působit proti přehřívání pneumatik v horkém létě.
"Tepelná kapacita vzduchu a tepelná kapacita dusíku se k sobě v podstatě velice blíží. Je to opět způsobeno tím, že vzduch je ze 79% tvořen právě dusíkem. Takže opět k žádnému kvalitativnímu zlepšení nedochází."
A navíc, jak už zaznělo v úvodu, je otázkou jak dlouho vůbec vydrží kolo nahuštěné inertní směsí být opravdu inertní, tedy bez kyslíku. Ten totiž skutečně nemá na gumu pozitivní vliv. Na chvíli se zdálo, že v tomto směru by inert mohl být skutečným přínosem. Pak si ale uvědomíme, že pneumatika má samozřejmě dvě strany, takže při nahuštění dusíkem tedy sice ochráníme vnitřek gumy, jenže z vnější strany vzdušný kyslík do nitra pneumatiky stejně postupně difunduje, když použiji odborný termín, normálně bych řekl pronikne. Nežádoucí oxidace uvnitř i zvenčí probíhá tak jako tak.
"Čili to, že "ošetříme" jednu stranu pneumatiky, není řešení," dodává inženýr Prokeš.
Právě kvůli stále degradaci materiálu se pneumatiky obměňují ve čtyřletém cyklu. Vzorek může být klidně ještě jako nový, ale směs je už tvrdá a guma ztrácí své vlastnosti... Chtělo by to tedy nějaký závěr, viďte. Každý si ho mohl pochopitelně udělat sám, my v redakci ale máme jasno. Když inert, tak jedině tehdy, když se dostanete do situace, kdy nebudete věřit svému "pneuservismanovi", respektive jeho kompresoru.
"Vzduch s částečkami oleje může na pneumatiku působit škodlivě, ale jedná se o dlouhodobý proces. Doporučoval bych přezouvat u kvalifikovaných servisů, které používají zařízení vysoké kvality s odlučovači částic, oleje a také odmrazování vzduchu," říká Pavel Procházka, majitel pneuservisů, který z praxe potvrzuje to, co naši odborníci z laboratoří.
"Podle mého názoru, dusík v pneumatice nemá takový význam, jaký se mu přikládá. Jízdní vlastnosti automobilu se při použití dusíku v žádném případě nemohou zhoršit, je však otázka, o kolik se zlepší."
A na onu otázku jsme dnes podali, myslím, poměrně vyčerpávající odpověď. Jestli si chcete na vlastní kůži, či spíše gumu, dusík vyzkoušet, nikdo vám samozřejmě bránit nebude. Klidně si ho do gum nechte nafoukat, rozhodně netvrdíme, že gumě uškodí, naopak jsme konstatovali, že je to lepší varianta, než foukat vzduch ze starého nebo špatného kompresoru. Přesto si ale myslíme, že přestože nejde o horentní sumu peněz, dají se utratit přece jen lépe. Kupte dětem třeba zmrzlinu nebo je pošlete na charitu.
A ještě odpovědi Prof. Ing. Vratislava Ducháčka, DrSc. z Ústavu polymerů VŠCHT Praha na Vaše otázky v živém vysílání.
První dotaz, spíš zkušenost, posluchači popisují jak jejich pneumatiky neztrácejí tlak - že třeba 3 roky nemusili dohušťovat. Jak se jako odborník vyjádříte k této osobní zkušenosti několika posluchačů?
"Otázkou je, zda by jejich pneumatiky neztrácely tlak stejně při huštění vzduchem. To závisí především na stáří a opotřebení, eventuálně i protektorování pneumatiky. Nové pneumatiky včetně ventilků drží tlak lépe než starší a zejména než protektorované."
Čím případný dusík v pneumatice dofukovat - jen dusíkem? Nebo i vzduchem na pumpě
"Pokud by huštění dusíkem mělo mít nějaký význam, pak pochopitelně dusíkem."
Co kamioňák, který tvrdí, že jeho 50ti tunovému autu přestaly při dlouhých cestách praskat pneumatiky? Píše: jezdil jsem 9 let s nákladními auty od 16 až po 50 tun. A právě u té 50-ti tunky jsem byl donucen plnit kola dusíkem a to stojí 400 jedno kolo. Důvod? Zadní pneu amerického rozměru 24 palců mělo obuto pneu značky Continental, byly bezdušové, ale ráfek vyžadoval duši a límec. Po opravdu dálkových trasách - pro 50 tun je 380 km v kuse opravdu hodně - mi vždycky bouchlo jiné kolo. Po asi šestém defektu jsme přišli na to, že se duše doslova roztavila vlivem tepla z brzd a vlivem tření. Začali jsme plnit dusík a ejhle, po defektech ani vidu, ani slechu. Orientačně jsme na přeživších gumách změřili tlak a ten narostl o 2,4 atm. Guma opravdu nešla udržet v ruce, jak byla horká. Podle mě je tedy u nákladních aut dusík, řekl bych, povinností i u bezdušových pneu, protože nárůst tlaku a teploty roste geometricky oproti osobním vozům. Jaký je váš komentář.
"Je pochopitelně velký rozdíl mezi pneumatikou osobního vozu a těžkého nákladního automobilu, zejména pokud obsahuje duši. Ta se při jízdě tře o vnitřní vrstvu pláště, vyvíjí se teplo a to se špatně odvádí do okolního prostředí přes tlustou stěnu pláště, který vlastně účinkuje jako tepelná izolace. V takovém případě přítomnost vzdušného kyslíku urychluje degradaci duše a dusíková atmosféra ji naopak zpomaluje. Je to však extrémní případ, podobně jako u extrémně namáhaných pneumatik letadel nebo závodních vozů."
Mohl byste prosím vysvětlit jak je možné, že se do inertního plynu dostane při odchlípnutí pneumatiky vzduch i přesto, že jde proti tlaku inertu - spoustě lidí to vrtá hlavou?
"Pneumatika je při jízdě, zejména v zatáčkách neuvěřitelně deformována, při jejím sledování kamerou se zdá, že každým okamžikem se na ráfku již neudrží. Ve skutečnosti však tomu tak není, jak všichni víme z vlastních zkušeností. Proto to tak zvané odchlípnutí pneumatiky je zcela minimální - kdyby bylo významné, tlak v pneumatice by velmi významně poklesl. Takže i únik dusíku je minimální stejně jako vniknutí vzduchu pochodem, který se snaží vyrovnat koncentraci plynů v pneumatice a v atmosféře."
Jak je to se vzduchem při nazouvání? Kolik je v gumě vzduchu než tam pustí dusík?
"Celý objem pneumatiky je naplněn vzduchem a jeho tlak odpovídá tlaku atmosférickému. Takže pneumatiku dusíkem vlastně jen dohušťujeme. Kdybychom ji měli dusíkem skutečně nahustit, museli bychom z ní vzduch napřed vypudit. To ovšem při jednom ventilku, kterým plníme, není možné. Pneumatika by musela mít další, kterým by vzduch napřed mohl odejít, a pak by se musel uzavřít. Bylo-li by v pneumatice vakuum, byla by značně zdeformována atmosférickým tlakem vzduchu."
Co argument, že dusík používají závodníci a letci v pneumatikách do svých strojů? Je to stejná směs jako dnes probíraná? Jaké má výhody?
"O tom již padla zmínka. Pneumatiky letadel a závodních strojů jsou extrémně namáhány třením, a tudíž i vývinem tepla. Proto jsou ve srovnání s ostatními pneumatikami určeny jen ke krátkodobému použití. Za tmy je možno vidět, že od pneumatik přistávajícího letadla srší jiskry až šlehají plameny. Dusík v nich je vlastně ochrannou atmosférou proti samovznícení."
Je to podle Vašeho názoru do aut vhodné nebo je to vyhazování peněz? Není celá ta akce ohledně dusíku tak trochu klamavá reklama?
"Termín "klamavá" mi připadá příliš ostrý, ale líbí se mi slovní spojení "tak trochu"."