Agresivní jízdou rychlejší nebudete
Potkat v dnešní uspěchané době "blázna na silnicích" není bohužel žádný problém. Mnoho lidí se snaží dohnat svůj časový skluz rychlou a agresivní jízdou. Ovšem, jak potvrdil pilotní projekt ohledně agresivity řidičů, většinou si nepomohou.
"Naopak se nám potvrdilo, že ten, kdo jel agresivně, předjížděl a podjížděl, byl nakonec pouze o jedno auto před námi, ale ohrožoval všechny okolo," přibližuje zkušenost mnohých z nás autorka pilotního projektu Zuzana Lisá z oddělení BESIP Ministerstva dopravy.
Přesto nejen ji překvapila četnost agresivního chování, ke kterému docházelo průměrně každou šestou minutu. Šlo především o překračování rychlosti o více než 15 kilometrů v hodině, bezohledné předjíždění a nedodržování bezpečné vzdálenosti.
"Překvapilo mě to velice. Původní odhady byly, že to bude zhruba každých patnáct minut. V některých případech byli hodnoceni i viníci těchto přestupků. Především se jednalo o muže, z nichž 65 procent bylo do věku 35 let," dodává Zuzana Lisá.
Ministerstvo dopravy proto ve spolupráci s policií a dopravní fakultou ČVUT spustilo projekt, který má za úkol zmapovat agresivní chování řidičů a najít odpověď na zásadní otázku - proč se z relativně klidného člověka stane za volantem doslova agresor?
"Bezohledného, bláznivého jedince, který svou agresivitu šíří programově, neodradí vůbec nic. V tomto případě má policie za úkol je odhalit a vyloučit ze silničního provozu. Nicméně, pokud jsou jedinci, kteří se nechají vyprovokovat okolnostmi a vnějšími vlivy a podařilo by se je navést na správnou cestu, například pomocí představeného programu, a tím by se interval prodloužil například na deset minut, je to žádoucí," je přesvědčen náměstek policejního prezidenta Ivan Bílek.
Během následujícího roku a půl by podle docenta Mirko Nováka z Fakulty dopravní ČVUT mělo po celé naší republice jezdit sedm civilních vozů, které by pomocí kamer zaznamenávaly chování řidičů: "V pilotním projektu jsme se omezili jen na některé jízdy. Teď to chceme rozšířit. Máme dohodnutou určitou mapu, po které by se jezdilo. Jedná se přibližně o 13 000 kilometrů. Musíme také hlouběji poznat příčiny agresivních jevů. Potřebujeme příslušná analytická zařízení, která v současné době už máme. Ovšem chybějí nám ještě vhodní pokusní králíci. Dohodli jsme se proto s policií, aby nám pomohla s výběrem osob."
Budou to viníci dopravních nehod? "Toto by byl ideální stav. Dokážu si představit, že v případě řešení agresivního jedince v silničního provozu mu bude doporučeno, aby se tohoto výzkumu zúčastnil," doporučuje Ivan Bílek.
Jsme totiž skutečně teprve na začátku - agresivita za volantem je obecně známa, toto by ovšem měl být v našich podmínkách první reprezentativní výzkum, který by jasně řekl, kdo, kdy a proč se takto chová.