Venku vedro, v autě zima, zbývá už jen rýma
Nepříjemná vedra, kdy rtuť teploměrů stoupala do rekordních výšin, sice pro tyto dny skončila, ale to pravé slunečné léto má trvat minimálně do poloviny srpna. V takovém počasí jsme v autě vděčni za klimatizaci. Dnes ji má většina nově prodávaných aut, ale mnozí z nás ji neumějí používat. Přitom, aniž si to uvědomujeme, klimatizace pracuje po větší část roku, než máme na autě zimní pneumatiky. Pro její používání platí jednoduchá pravidla.
Aby nám mohlo něco sloužit, musíme vědět, jak to funguje. „Klimatizace funguje tak, že když si v autě nastavíte určitou teplotu a větrák zapnete na nejnižší rychlost, vzduch z průduchů má zhruba 4 až 5 stupňů a relativní vlhkost 33 procent. V okamžiku, kdy při stejné teplotě pustíte větrák na nejvyšší rychlost, teplota vzduchu vzroste na 10 až 11 stupňů a relativní vlhkost na 55 procent,“ vysvětluje Tomáš Tichý ze společnosti Normfest.
Při nejnižší rychlosti jde tedy do interiéru výrazně chladnější a sušší vzduch. Pro představu, doma máme běžnou vlhkost okolo 66 procent. Nastavení klimatizace by mělo být přímo úměrné venkovní teplotě. Platí, že čím tepleji je venku, tím vyšší teplotu bychom měli od klimatizace požadovat.
„Tento postup je pochopitelně racionální. Pokud je klimatizace výkonnější, nemělo by dojít k tomu, že při venkovní teplotě například 30 stupňů zchladíme interiér na 16°C. To je velký skok. Je to určitá prevence proti onemocnění horních cest dýchacích, jejichž sliznice reagují na změny teploty velice rychle,“ doporučuje doktor Jaroslav Větvička.
V těchto dnech se teploty pohybují i nad třicet stupňů. V autě bychom pak měli mít maximálně o deset stupňů chladněji. „Při teplotě 30 stupňů je snesitelné ochladit interiér na 18 až 20 stupňů. Pokud je venku třeba až 35 stupňů, což u moře není problém, interiér by neměl být chlazen na méně než 23 stupňů.“
Na případné nemoci má také vliv stav klimatizace. „Vlhkost, která přichází z venku, musí někde zůstat - pod výparníkem. Pokud všechno funguje naprosto v pořádku, v klimatizaci nejsou bakterie. Jenže vlhkost, nečistoty, jízda za deště a prach, který se nabaluje do odtokového kanálku pod výparníkem, dokážou tento kanálek ucpat a v tu chvíli je na světě problém. Ve vodě, která nemůže odtéct, se totiž množí bakterie. Pokud je klimatizace i cítit, tak už je většinou pozdě,“ vysvětluje Tomáš Tichý.
Znečištěná klimatizace může ve výsledky také vést k dlouhodobým zdravotním problémům.
„Bylo zjištěno, že částečky - nejen mikroorganismy, ale různé mechanické částečky, pyly a prachy - dokážou alergizovat. To platí nejen o klimatizaci, ale o celé větrací soustavě,“ dodává Jaroslav Větvička.
Proto je pravidelné čištění, minimálně dvakrát do roka, důležité především pro alergiky. Všimly si toho i automobilky, které už dnes nabízejí klimatizace, které si s nejrůznějšími pyly dokážou poradit.
