Přestaňte lhát! Silnice se dají opravit i v zimě
O opravách silnic zničených tvrdým nástupem zimy jsme v Motožurnálu mluvili už několikrát. Pokud všechny naše dosavadní příspěvky maximálně zestručníme, v zásadě můžeme říct, že opravy v zimě jsou prý tak drahé a zároveň je jejich trvanlivost tak krátká, že se řeší jen ty skutečně nejhorší případy. Jinak se rozdají varovné značky a čeká se na jaro. Přitom řešení už existuje!
Je skutečně zarážející, že by o něm specialisté na opravy silnic, sedící na krajských správách a ředitelstvích, nevěděli. Unikátní stroj brněnské firmy Kotrbatý je totiž k dispozici už od roku 2009, kdy navíc získal významné ocenění. Přesto do dnešního dne vyrobili v Brně pouhých třináct strojů a téměř všechny si koupili soukromníci: „Zákazníci jsou většinou malá města nebo obce. Velká města a krajští správci komunikací tyto technologie obecně zatím nevyužívají. Nechci říct, že by je bojkotovali, ale spíš vyhodnocují stanoviska z vyšších instancí,“ říká Vít Jakoubek z firmy Dipos.
Na jednu stranu je určitě dobré, že se velké organizace nenechají pobláznit každým novým vynálezem a nekupují do svých vozových parků hned zástupy novinek, na stranu druhou, ve srovnání s penězi, které jdou do oprav silnic konkurenční metodou – takzvanou studenou směsí, je případné, byť zkušební pořízení stroje za dva milióny korun skoro jako ono příslovečné plivnutí do moře. Místo toho však posloucháme, že opravy v zimě nejsou možné.
„Technologie jsou skutečně omezené. Sanaci hlubších výtluků je možné zajistit pomocí studené směsi, v případě menších výtluků, které nelze řešit tímto postupem, označíme místo na silnici dopravním značením Nerovnost vozovky nebo Snížená rychlost,“ říká Martina Vápeníková z Ředitelství silnic a dálnic. Možná tam o stroji Silkot zatím nevědí, a to ani přesto, že se pro ně zdá jako velmi zajímavý stroj. Může pracovat za každého počasí včetně silného mrazu. Díru opraví do dvaceti minut a hned se po ní dá jezdit. Navíc je na ni dvouletá záruka.
„Před třemi lety jsme se strojem začínali okolo Pelhřimova. Po opravě prvních výtluk na silnici byly provedeny zkoušky, které dopadly velmi pozitivně. Když se vzal vzorek z výtluku opraveného naší technologií, byl kompaktní do celé hloubky asfaltu. Naopak vyvrtaný vzorek bez naší technologie se rozpadl.“
Možná byste čekali, že po tříletých zkušenostech už by se některá z velkých organizací k opravám touto technologií rozhoupat mohla – zvlášť když sami přiznávají, že opravy takzvanou studenou směsí, kde tuna stojí 16 tisíc korun, nevydrží ani rok. Jenže z nějakého poměrně těžko pochopitelného důvodu nám z oficiálních míst stále dokola tvrdí, ať počkáme do jara a že výtluky se dají projet.
„Mělčí výtluky jsou při snížené rychlosti bezpečně sjízdné. Čekáme na vhodnější klimatické podmínky,“ říká Martina Vápeníková, jako by brněnský Silkot vůbec neexistoval. „Počasí je to poslední, co by nás omezovalo. Například v současné době tající sníh nám vůbec nevadí, protože si konkrétní místo jednoduše vysušíme pomocí infračerveného zářiče,“ kontruje Vít Jakoubek.
Můžeme se jen domnívat, proč velké organizace tvrdí, že není jiná možnost než opravovat silnice drahou studenou směsí, která je navíc málo trvanlivá. Mimochodem – brněnský vynález elegantně funguje i s odpadem po frézování starých silnic. Náklady na opravu jedné díry se pohybují kolem tří set korun.
Poslechněte si reportáž přímo z Příbrami, kde náš reportér Petr Kološ natáčel brněnský stroj Silkot v akci.
