Na brzdách nešetřete!
Říká se, že kdo šetří, má za tři. Je ovšem třeba dodat, že to neplatí vždy. Ono je šetřit a šetřit. Říká se totiž také, že nejsme tak bohatí, abychom kupovali levné věci. V případě aut, to pak platí dvojnásob. Je samozřejmě rozdíl, zda si koupíme nelevnější ochrannou lištu nebo palivové čerpadlo. Stejné je to v případě brzd, na nichž leckdy závisí náš život.
Jsou mezi námi tací, kteří jsou natolik zruční, že si brzdy opravují sami. Logicky se snaží ušetřit nejen za práci v servisu.
„Limitoval bych to favoritem nebo felicií, protože nedávno jsem zkoušel vyměnit brzdové destičky na escortu a zjistil jsem, že bez patřičných hvězdiček a přípravků to nebylo možné,“ konstatuje Jiří Veleba ze společnosti Autoprima.
Při stáří našeho vozového parku, ale zbývá ještě velmi mnoho takových aut. Jejich majitelé se pak snaží ušetřit i na materiálu. Ale tady pozor!
„Jsou tu umělé značky, napodobeniny, které ovšem nechci jmenovat. Člověk by je měl rozeznat. Je špatné, že se prodávají i v hypermarketech v oddělení autopříslušenství a doplňků. Zásadně by však měla platit všeobecná pravda, že brzdy jsou nedílnou součástí bezpečnosti. Není to otázka komfortu, ale bezpečnosti. Člověk, který si koupil „lisovanou tmu“, tak by měl velmi pečlivě zvažovat, zda se mu ušetřená investice náhodou nevrátí v situaci, kdy bude chtít zabrzdit.“
Máme ovšem šanci falzifikáty poznat. Začíná to už obalem. „Podle normy EU ECR90 - norma upravující standardy pro aftermarket, tedy náhradní díly k volnému použití - už na obalu musí být označen atest, který říká, že třecí materiál a brzdová destička je vyrobená podle této normy. Krabička musí být také plombovaná.“
Další možnost máme při rozbalení výrobku. „Na zadní straně každé destičky musí být přesné označení směsi, datum výroby, číslo šarže, atd. Prostě čím víc ověřitelných informací, které musí být podle zákona, tím lépe. Samozřejmě, Číňané a ne jen ti jsou mistři v napodobování, takže se můžeme setkat s perfektními padělky, které poznáme až po nasazení.“
Zkontrolovat si díly, které nám byly na auto namontovány, můžeme i v případě, že se svěříme do ruky servisu.
„I malý servis, ať značkový nebo neznačkový, má řadu možností. Je mnoho dodavatelů a firem na aftermarketu, které dodávají obrovskou plejádu značek. Majitel vozu může říct, že vyžaduje standardní, solidní náhradní díl a že chce zanechat originální krabičku. Na to má právo. Stejně má právo si použitý díl odnést.“
Co nám tedy hrozí při namontování nekvalitních, i když levných brzd? „V první řadě je známé, že tyto neznačkové, řekněme, plagiátní výrobky vykazují výrazně vyšší vadnutí brzd. To znamená, že při opakovaném brzdění na dálnici, v horských úsecích nebo s hodně naloženým vozem se teprve projeví nekvalita výrobku.“
A to samozřejmě není všechno. „Destičky potom velmi rychle ubývají, což znamená, že cyklus výměny je kratší. Dnes je ovšem práce v servisu stále dražší, takže s tím je potřeba počítat. Další známka nekvalitního výrobku je vysoká prašnost. Dokonce se k nám stále dovážejí destičky, které obsahují asbest, a to je v přímém rozporu s ochranou životního prostředí. Nicméně, první prvek, tedy vadnutí brzd, je natolik závažným důvodem, abychom na nich nešetřili.“
