David Matásek se na Nové scéně ND pokusí stvořit nového a lepšího člověka

Hlavní postavou je vědec biochemik, který odhalí princip druhové změny a tím i podstatu evoluce. Netuší ale, jaké následky s sebou tento objev ponese. Text vznikal na základě skutečného výzkumu feromonů u některých druhů hmyzu a první čtená zkouška dokonce proběhla v Ústavu organické chemie a biochemie. Kromě Davida Matáska se v ní představí Martina Preissová, Saša Rašilov, Jana Janěková ml.

Název Dotkni se vesmíru a pokračuj vznikl díky jedné vzpomínce z dětství, kterou režisér Jan Frič vyprávěl budoucímu autoru hry René Levínskému: „Na jedné z prvních schůzek padla i moje historka o tom, jak jsem se jako dítě snažil dotýkat vesmíru, když jsem obdržel počítač, kde bylo napsáno ´press speace to continue´a mezeru jsem ve slovníku nenašel. Zafungovalo to jako inspirační zdroj toho, jak může odborná řeč způsobit v člověku metafyzické přesahy. No a pak z toho vzešla tahle hra.“

René Levínský: Dotkni se vesmíru a pokračuj (Nová scéna ND Praha) |foto: Petr Neubert

Reálné jádro a fantastický obalDramatik René Levínský vycházel ze skutečného výzkumu feromonů, na kterém se podílel jeho přítel biochemik. Hra proto kombinuje fiktivní příběh se skutečnými vědeckými poznatky: „V rámci umělecké stylizace a vůbec v rámci toho tématu, které jsme chtěli zobrazit, je to dovedené ad absurdum a je to jako odrazový můstek k odletu kamsi mimo běžnou realitu, ale v podstatě jako by jádro toho výzkumu, který tam David Matásek prezentuje, to je naprosto reálné, i když nějakým způsobem zformulované a zjednodušené.“

Vědecký jazyk může být stejně prázdný, jako každý jinýTvůrci inscenace se inspirovali nejen samotným výzkumem, ale i specifickou mluvou vědců, jejich ctižádostivostí, vztahy mezi kolegy a dalšími atributy charakteristickými pro každé specializované pracoviště: „Není to o tom, že bychom si dělali legraci z vědců, ale že jde o uzavřený pracovní a velmi odborný kolektiv, v němž se na jevišti odehrávají úplně stejné věci, jako v kterémkoliv jiném kolektivu. Jde hlavně o vztahy na pracovišti, přičemž absurdní na tom je, že se to odehrává ve špičkovém vědeckém ústavu. Ten náraz na běžnou realitu, jakou zná každý zaměstnanec, a to, že se pracuje se superodbornými termíny, to, myslím, způsobuje docela vtipný dramatický karambol.“

René Levínský: Dotkni se vesmíru a pokračuj (Nová scéna ND Praha) |foto: Petr Neubert

Pro režiséra Jana Friče je důležitým tématem také zneužívání vědy pro nejrůznější obskurní účely: „Tahle hra je hodně formální, takže pro mne je nejdůležitější to, jak absurdně funguje ve vztahu k realitě. Samozřejmě fakt, že dnes se vědecký jazyk velice často zneužívá k vysvětlování absurdních nesmyslů, a když se použije vědecký jazyk, tak najednou může někdo prodávat přístroj, který uvnitř neobsahuje žádné elektronky, ale prý teoreticky vysouší vodu v domě – to je téma, které mě velice zajímá, protože mám v domě docela vlhko.“

Čtěte také: Včelař a kosmoložka. Jejich romance sklidila úspěch na Broadwayi i West Endu, teď míří do Prahy