LoutnaCZ jako barokní inspirace, koncert o veliké svatbě i hravá politická satira
Loutna česká, jedno z nejslavnějších písňových děl českého baroka, ožije v představení souboru Geisslers Hofcomoedianten. Inscenace pod názvem LoutnaCZ bude poprvé uvedena 29. července v Mikulově na náměstí před Dietrichsteinskou hrobkou. Oficiální premiéra se uskuteční 25. srpna v Kuksu v rámci festivalu Theatrum Kuks. Barokní verzi Adama Michny z Otradovic hudebně upravil dvorní skladatel souboru David Hlaváč, režii má Petr Hašek.
Soubor Geisslers Hofcomoedianten se na české divadelní scéně pohybuje už patnáctým rokem. Od počátku se jeho dramaturgie orientuje na barokní díla, která ale vždy upravuje a interpretuje ve svém vlastním, moderním pojetí. Velmi osobitě naložil tvůrčí tým také s Loutnou českou Adama Michny z Otradovic. Nová inscenace je pro soubor výjimečná z několika důvodů, říká umělecký šéf a režisér LoutnyCZ Petr Hašek: „To je asi poprvé, kdy se Geisslers zabývají českým barokem a i v našem Dramplánu jsme plánovali, že bychom chtěli vybrat nějakého českého autora z tohoto období. Adama Michnu z Otradovic a LoutnuCZ jsme zvolili ze dvou důvodů, jednak proto, že jde o významný text, který, myslím, řada Čechů zná a název Loutna česká jim něco říká. Také je to významný zpěvník, nejen osamělé písně, ale je to prokomponované vzájemně.
Velmi volná adaptace slavného díla českého baroka aktualizuje otázky po Bohu a bytíA za druhé, my hodně momentálně směřujeme k hudebnímu divadlu a často v našich inscenacích využíváme hudbu. A tak myslím, že teď máme to správné muzikantské vybavení k tomu, abychom připravili formu jakéhosi inscenovaného koncertu, abychom vlastně inscenovali zpěvník. Samozřejmě také bylo důležité, aby to pro nás mělo nějaké téma, protože my nikdy neděláme přesné rekonstrukce toho, co v baroku bylo napsáno, ale inspirujeme se barokem, hledáme témata, která nás zajímají, což v tomto případě znamená, že ryze barokní téma cesty ke spasení posouváme směrem k současnosti a zabýváme se tím, co by měl dělat český člověk, aby souzněl s dneškem a dnešní společností, to znamená, kdo je tím současným bohem, nebo, kdo společnost dnes tedy řídí, když už to není Bůh.“
Nechtěně inscenovaný koncertÚstředním námětem Loutny české je sňatek božského ženicha s Pannou Marií, která současně představuje i lidskou duši. Jak dodává dramaturgyně a autorka textových úprav Helena Kebrtová, původní motiv zůstal zachován: „Námět zůstává, je jím veliká svatba, ale ženich a nevěsta se nám proměnili. Nevěsta je v podstatě český národ a ženich…, to bude nejlépe, když se přijdete podívat… Michna napsal Loutnu českou jako soubor písní, které je možno zpívat při jakékoliv příležitosti. Myslel si, že muzikanti na jakékoliv úrovni si to dokážou zahrát, takže je tam málo nástrojů a poměrně málo hlasů. My jsme z tohoto vycházeli, že je to vlastně koncert.“
Nejposlouchanější
-
Radka Denemarková: Cukrář a Venuše. Tragická romance karlovarského cukráře a krásné varietní divy
-
David Drábek: Ptakopysk. Příběh bratrů Pospíšilových, šampionů v kolové
-
Jan Antonín Pitínský: Diamant a Syn vrchního. Dvě povídky ze sbírky oceněné Literou za prózu
-
Anna Bolavá: Do tmy. Příběh osamělé ženy, jejíž vášeň pro sběr bylin se mění v chorobnou posedlost
