Mezinárodní přenos Shakespearova Coriolana v rámci NT Live
Další lahůdkou oslavující padesátou sezónu londýnského Národního divadla se stal mezinárodní přenos Shakespearova Coriolana v rámci NT Live. Tentokrát – už podruhé, po Králi Learovi s Derekem Jacobim – z westendového divadla Donmar Theatre.
Atmosféra v pražském kině Aero před přenosem NT Live byla tentokrát výrazně jiná než obvykle. Většina diváků totiž nepřišla na Shakespeara, ale na Tom Hiddlestona, hvězdu filmů Thor a Avengers. Fanynky nejvíce sexy herce na světě, jak připomněla moderátorka přenosu Emma Freudová v rozhovoru s režisérkou, si bezpochyby přišly na své, ale zkrátka nepřišli ani fanoušci dobrého divadla.
Hiddlestonův Coriolanus dominuje scéně
Ne nadarmo drží patronát nad Hiddlestonem slavný shakespearovský herec Kenneth Branagh, který v Tomovi patrně odhalili svého pokračovatele. Hiddleston je totiž opravdu dobrý herec s velkým scénickým charisma a schopností naprosté autenticity. Navíc je přímo radost poslouchat jeho shakespearovskou angličtinu.
Na komorní scéně Donmar Theatre (hlediště pro cca 250 diváků) vykouzlila scénografka Lucy Osborneová s minimem rekvizit výrazný prostor, který je možno snadno proměnit jak v bojiště, tak i římské fórum. Při bojové scéně, kdy Coriolanus nejprve vyšplhá po žebříku do nebe, aby sám dobyl cizí město, a po návratu ze sebe pod proudem vody padající shůry smývá krev, a šlape v rudé kaluži, zatrne i těm největším skeptikům.
Režisérka Josie Rourkeová staví inscenaci jako křehkou, a zároveň velmi kompaktní stavbu. Zatímco na bojišti Coriolanus scénu ovládá, na politickém fóru mu vymezí jen rudými tahy načrtnutý obdélník zabírající třetinu scény, a později už jen titěrný černý čtverec.
Hiddlestonův Coriolanus dominuje scéně, je suverénní, smělý, ale zároveň osamělý a vlastně asociální.
Tento jeho obraz výrazně dotváří ostatní, jejichž vztah balancuje na hraně idolizace a zároveň nepřiměřených očekávání. Ať už je to jeho ambiciózní dominantní matka Volumnie Deborah Hidleyové, která jej stvořila k obrazu svému a neustále jej postrkuje ke slávě, či jeho manželka Virgilie, kterou hraje populární dánská herečka Birgitte Hjort Sørensenová.
Až erotický nádech má chování Coriolanova nepřítele a obdivovatele z kmene Volsků Aufidia Hadleye Frasera, jehož zklamání se na konci změní v nenávist a krutou pomstu.
V chování římských konzulů zahlédneme podobnost i s českou politickou reprezentací
Na jedné straně je to Menenius Marka Gatisse, vlastně ideální typ politika, který to umí zdárně sehrát se všemi. Mistrně ovládá kombinaci lehké konverzace, i pragmatičnost, propojenou s jasnou vizí, kterak vzájemnými kompromisy dosáhnout smíru.
Jestliže bojové scény poskytují výraznou spektakulárnost (vykouzlenou pomocí světel a mistrného „hororového“ líčení), politická platforma nabízí sofistikovanější zábavu. A my se můžeme jen podivovat nad tím, jak v některých rysech chování římských konzulů zahlédneme podobnost i s českou politickou reprezentací.
Prototypem špatných a nebezpečných politiků jsou naopak další dva konzulové, zde koncipovaní jako dvojice muž-žena, kteří společně zmanipulují lid k likvidaci hrdiny. Jednají s cílem situaci vyostřit, nikoli uklidnit, a nezáleží jim na tom, že to nikomu neprospěje.
Tragédii Coriolana nám tedy nabízí inscenace ve dvou stejně aktuálních plánech, ať už jde o osud osamělého superhrdiny, nepochopeného, zavrženého a obětovaného lidem, ale i stále překvapující nadčasovost shakespearovského dramatu, které kombinací antického námětu a renesančních myšlenek nabízí i dnešním inscenátorům možnost zobrazit současnost. Mění se prostředí, ale stereotypy fungování společnosti zůstávají stejné.
Přečtěte si recenze dalších inscenací z cyklu přenosů NT Live:
MacbethOthelloParlamentSoudceTimon AthénskýPodivný případ se psem Omyly jedné noci Komedie omylů Světlo v pohybu Sluha dvou pánůVišňový sadFrankensteinMizející číslo
Nejposlouchanější
-
David Herbert Lawrence: Milenec lady Chatterleyové. Vášnivý příběh nerovné živočišné lásky
-
August Strindberg: Slečna Julie. Vlasáková, Trojan a Dyková v příběhu podivné lásky
-
Elfriede Jelinek: Když slunce zapadá, většina lidí konečně odchází z kanceláří!
-
Toni Morrisonová: Nejmodřejší oči. Emocionálně devastující román o krutosti kultu krásy i rasismu