Post-internetová opera o nemožnosti velkého příběhu v záři plazmových obrazovek a halogenových reflektorů
Soubor Handa Gote Research & Development zinscenoval „post-internetovou operu“. Premiéra představení s názvem Eleusius se koná 15. dubna v pražském Divadle Alfred ve dvoře.
Eleusius je řecké přístavní město, které bylo ve starověku centrem kultu bohyně úrody Démétér. Stejnojmenné představení je inspirováno bájí o dceři bohyně Déméter, Persefoně, kterou unesl bůh podsvětí Hádes.
Návrat k antice jako vyšší level divadla Soubor Handa Gote se dosud zabýval hlavně rurální tématikou a lidovým divadlem. Post-internetovou operou Eleusius se vydává zcela jiným směrem. Základ představení tvoří libreto, které napsal umělecký šéf souboru Tomáš Procházka podle legendy o Persefoně: „Záměrně s textem pracujeme tak, že je na hraně srozumitelnosti, jenom že člověk vidí, že informace tam pořád tečou.“
Znovuzrození jako každodenní tripVlastnoručně vyrobené artefakty, které vždy byly nedílnou součástí představení Handa Gote, nyní nahradil virtuální svět internetu a moderních technologií projevujících se v rychlém sledu barev, obrazů a grafických prvků, videoprojekcemi a živým zpěvem s elektronicky modulovaným hlasem. To vše může na diváky působit poněkud halucinogenním dojmem, ale jak říká Tomáš Procházka, je to jen důsledek vlivu virtuální reality na náš každodenní život: „Já myslím, že to je takový běžný každodenní trip, který prožívá ta většina z nás, kteří používáme aktivně počítače a tímhle způsobem už i myslíme. Čas strávený u počítače udělí vašemu životu jinou rychlost a myšlení o věcech se zásadně proměňuje, protože člověk nevydrží chvilku se nad něčím zamýšlet a všechno se tříští do fragmentů.“
A proč se stal předlohou právě mýtus o Persefoně, která je uvězněna v podsvětí a smí vycházet jen na devět měsíců v roce? „Protože to je legenda o smrti a znovuzrození i v obecnějším celku, jako celá společnost a celá příroda, které se znovu rodí. A vlastně je tam ještě fenomén eleusinských mysterií, která se snažila tu smrt a znovuzrození napodobit, což my zkoumáme v té rovině digitálního světa. Ale bránil bych se nějak striktně to vše vysvětlovat na základě nějaké jediné metafory, tak to není,“ vysvětluje Tomáš Procházka.
Nejposlouchanější
-
Giovanni Boccaccio: Dekameron. Hvězdně obsazený výběr lehkomyslných příběhů z období renesance
-
David Zábranský: O jednom zachraňování života. Radikální moudra ceděná přes roušku čte Václav Neužil
-
Boualem Sansal: Němcova vesnice. Slavný román vězněného alžírského spisovatele
-
Zbožný Tomáš a Blíženci. Dvě povídky Jakuba Arbese
