Šípková Růženka v nastudování Javiera Torrese

Známá Perraultova pohádka o dívce, která se píchne o trn a usne na sto let, je v Torresově pojetí zpracována nikoli jako boj dobra se zlem, ale jako boj lásky a strachu. Místo morálních hodnot dobra a zla, jejichž interpretace se v různých kulturách může lišit, pracuje Torres s emocemi láskou a strachem, jejichž význam je univerzálně srozumitelný.

Šípková Růženka |foto: Národní divadlo

Ve své choreografii vychází z odkazu Maria Petipy, ale snaží se zpřístupnit tento klasický balet široké veřejnosti, proto z původní verze vystříhal téměř dvě hodiny, některé postavy zdůraznil, zatímco jiné, méně významné, odstranil, zároveň do příběhu přidal více humoru. Tuto verzi Šípkové Růženky vytvořil Javier Torres pro Finský národní balet, ale v Česku, jak připustil, bude představení hodně odlišné. Marina Feltlová se Javiere Torrese zeptala, v čem tkví hlavní rozdíl.

Javier Torres je osobnost přímo renesanční – kromě tance a choreografie se věnuje malování, keramice, návrhům kostýmů a dlouhá léta také zpívá typické mexické lidové písně.